čtvrtek 14. listopadu 2013

Google Analytics API s Grails

Dělám teď na aplikaci, kde chci získat data z Google Analytics jako počet návštěvníků nebo statistiku nejnavštěvovanějších URL. Protože už jsem něco zkoušel s API od Google jako mapy, platby nebo grafy, tak si říkám, že to nemůže být tak těžké. Omyl. Bylo to docela komplikované to správně rozběhnout v Grails.

Konkrétně jsem potřeboval rozběhnout Reporting API (v3). Na Google mají návod, jak udělat "Hello World" pro tohle API. S největším problémem jsem se setkal už na začátku při získávání těch správných knihoven a jejich závislostí. Google samozřejmě má pro tohle zase jiný návod, kde je napsaný asi bambilion potřebných knihoven, kdybych to měl stahovat postupně. To se samozřejmě dnes už nedělá, ale používá se Maven nebo podobný buidovací nástroj (pro Grails je to Apache Ivy). Funguje to hodně podobně jako Maven, jen má jinou syntaxi, takže se lze řídit návodem pro Maven. Google vás zase odkáže na další stránku s návodem, tentokrát i s ukázkovou aplikací pro Javu s pom.xml (Maven soubor).

Po rozbalení ukázkové aplikace v souboru pom.xml zjistíte, že jsou potřeba tyto knihovny:

      <dependency>
      <groupId>com.google.apis</groupId>
      <artifactId>google-api-services-analytics</artifactId>
      <version>v3-rev74-1.17.0-rc</version>
    </dependency>
    <dependency>
      <groupId>com.google.http-client</groupId>
      <artifactId>google-http-client-jackson2</artifactId>
      <version>${project.http.version}</version>
    </dependency>
    <dependency>
      <groupId>com.google.oauth-client</groupId>
      <artifactId>google-oauth-client-jetty</artifactId>
      <version>${project.oauth.version}</version>
    </dependency>

Knihovna oauth-client je potřeba, jen pokud potřebujete, aby aplikace mohla žádat uživatele o přístup k jejich Google Analytics (něco jako Facebook přihlášení). To jsem ale nepotřeboval, protože chci získat data jen z vlastní Analytics, takže stačí 2 knihovny + klíčový soubor. Převedeno do Grails pro soubor BuildConfig.groovy, tak je to něco takového:

dependencies {
    def googleLibVersion = "1.17.0-rc"
    compile("com.google.apis:google-api-services-analytics:v3-rev74-${googleLibVersion}")
    compile("com.google.http-client:google-http-client-jackson2:${googleLibVersion}")
}

Jenže tohle nejde zkompilovat, chyba je následující:

:: commons-codec#commons-codec;1.6: configuration not found in commons-codec#commons-codec;1.6: 'master'. It was required from org.apache.httpcomponents#httpclient;4.0.1 compile

Po chvíli googlování (žádné řešení jsem nenašel), tak jsem to změnil na tohle:

def googleLibVersion = "1.17.0-rc"
build("com.google.apis:google-api-services-analytics:v3-rev74-${googleLibVersion}")
build("com.google.http-client:google-http-client-jackson2:${googleLibVersion}")

Následně jsem jen postupoval podle návodu od Google (triviální) a napsal jsem i nějaké testy, vše funguje tak, jak má. Když jsem ale zkompiloval aplikaci do .WAR a nasadil na produkční server, tak se aplikace nespustila a v logu byla chyba:

Caused by: java.lang.NoClassDefFoundError: com.google.api.client.json.jackson2.JacksonFactory

Z toho bylo jasné, že nejspíš chybí nějaká knihovna z Analytics, protože nic jiného od Google zatím nepoužívám. Zjistil jsem, že chyba je při změně z scope compile na build. Po přečtení odpovědi ze StackOverflow vyplynulo následující:

build - knihovna je k dispozici jen při buildování aplikace a není k dispozici při běhu
runtime - opak build - knihovna je k dispozici jen při běhu, ale není k dispozici při buildování (např. různé implementace JDBC pro konkrétní databáze).
compile - knihovna je k dispozici jak při buidování, tak i při běhu

Musel jsem tedy změnit scope na compile, jinak to nejde. Chybu s commons-codec jsem pak vyřešil pomocí příkazu grails dependency-report, který vám umožní vygenerovat si graf závislostí a případných konfliktů. Zjistil jsem, že commons-codec je už standardně v Grails, a je tedy potřeba zakázat Google, aby stahoval znova tuto knihovnu. Toho lze dosáhnout následujícím způsobem:

        def googleLibVersion = "1.17.0-rc"
        compile("com.google.apis:google-api-services-analytics:v3-rev74-${googleLibVersion}") {
            excludes "commons-codec"
        }
        compile("com.google.http-client:google-http-client-jackson2:${googleLibVersion}") {
            excludes "commons-codec"
        }

A tohle už funguje správně.

TL;DR:
Pokud chcete použít Google Analytics Reporting API (v3), potřebujete knihovny. Zkopčete si následující řádky do BuildConfig.groovy:

dependencies {
        def googleLibVersion = "1.17.0-rc"
        compile("com.google.apis:google-api-services-analytics:v3-rev74-${googleLibVersion}") {
            excludes "commons-codec"
        }
        compile("com.google.http-client:google-http-client-jackson2:${googleLibVersion}") {
            excludes "commons-codec"
        }
}

sobota 28. září 2013

Grails - Spring Security Facebook plugin

Dnes se mi konečně podařilo úspěšně implementovat serverové přihlašování pomocí Facebooku s pluginem Facebook Authentication for Spring Security. Kdysi jsem to zkoušel a tehdy jsem některé věci nevěděl, tak jsem to radši vyřešil klientským přihlašováním pomocí JS. Dokumentace se mi zdá zbytečně komplikovaná a v některých bodech nedostatečná, tak zde stručně popíši, jak jsem postupoval.

1) Je nutné mít vytvořenou aplikaci na Facebook Developers. Zde jsem nevěděl, co zadat do pole Přihlašování pomocí Facebooku - URL stránky (na toto URL pak Fb přesměruje uživatele, pokud bude úspěšně autentizován). Nakonec jsem zjistil, že to je jedno, protože autentizace probíhá pomocí filtrů. Dal jsem tam homepage - http://www.mujhomepage.cz
Pokud ještě nevíte, tak nelze zadat při vytvoření aplikace na Fb do polí s URL adresu localhost něco. Proto pro testování musíme upravit soubor hosts, který je součástí OS, a přidat tam fake URL (více o tomhle UTFG).

2) Instalace pluginu pro Grails. 
Při tomhle jsem se setkal s problémem, že při každém spuštění aplikace Spring Security chtěl aktualizovat na jinou verzi a pokud jsem dal aktualizovat, tak se to aktualizovalo, ale pak při dalším spuštění chtělo zase aktulizovat zpátky (takže nekonečný loop). Jádro problému bylo nakonec v tom, že Spring Security instaluji do application.properties (starý a deprecated způsob) a Facebook plugin mám definovaný v BuildConfig.groovy (nový a správný způsob). Stačí všechny pluginy definovat v BuildConfig.groovy a problém je vyřešen.

3) Spustit v Grails console tento příkaz: grails s2-init-facebook
Vytvoří za vás doménu FacebookUser, který je propojený s vaším User doménovou třídou. Také přidá pár řádků do Config.groovy. Případně vše můžete provést manuálně, viz dokumentace.
Pak ještě je potřeba doplnit do konfigurace app ID a secret ID.

4) Nastavit grails.serverUrl v Config.groovy
Tento krok jsem minule vynechal, proto mi nefungovala aplikace. Defaultně grails.serverUrl není nastaven pro development prostředí, a proto při přihlášení pomocí Fb aplikace přesměruje na odkaz localhost, proto přihlašování nefunguje. Stačí tu nastavit něco takového:
grails.serverURL = "http://www.mujhomepage.cz:8080"

5) Přidat tlačítko na přihlašování
Viz dokumentace část 3.

6) Získání detailů o uživateli
Po přihlašování často chci získat informace o uživateli jako uživ. jméno, email, avatar apod. Facebook plugin nám vrací jen token. Minule jsem to udělal tak, že jsem si napsal vlastní service třídu, připojil na Graph API a získal další informace pomocí vráceného tokenu. Pak jsem ale našel správnou odpověď na StackOverflow


sobota 10. srpna 2013

Haruki Murakami - 1Q84 (1. a 2. kniha)

Nevím, jak je to možné, ale čím víc knih od něj čtu, tím se mi zdají lepší. Začal jsem v tomto sledu: Sputnik, má láska -> Kafka na pobřeží -> Konec světa & Hard-boiled wonderland -> Norské dřevo -> 1Q84.
Poslední knihou, kterou jsem dočet od něj, je tedy 1Q84, tak zkusím napsat nějaké věci, které mě zaujaly v knize.

Český překlad obsahuje zatím jen 2 části ze 3, poslední by měla vyjít na podzim 2013. To jsem nevěděl, dokud jsem knihu nedočetl a nekoukl se na net. Hodně otázek zůstala nezodpovězená, což ale není nic neobvyklého u Murakamiho. Od začátku sledujeme příběhy 2 lidí - muže a ženy.
Muž se jménem Tengo je rádoby spisovatel a učitel matematiky na škole. Jeho život se změní, když se mu dostane do rukou soutěžní dílo s názvem Kukly ze vzduchu. Protože je dílo napsáno velmi jednoduchým stylem, rozhodne se Tengo spolu s jeho šéfem Komacu, že to Tengo upraví a pak pošlou upravené dílo do soutěže. Přitom budou předstírat, že to vše napsala sama autorka Fukaeri, a oni tak zůstanou v naprosté anonymitě. Dílo vyhrálo první cenu, ale také od té doby se začaly dít divné věci, které se vymyká chápání Tenga.
Žena se jmenuje Aomame a její oficiální prací je sportovní trenérka, ale ve skutečnosti je profesionální vražedkyní. Vždy však popravuje jen muže, které nenávidí ženy (násilníky a úchyly). Jednoho dne si však všimne, že svět okolo ní už není to, co bývalo. Zlom nastává ve chvíli, kdy potká znásilněnou 10-letou dívku, a dostane za úkol zavraždit jejího násilníka. Netuší však, že násilník je tzv. Lídr náboženské skupiny Předvoj, o které se nic neví.

Příběhy se střídají po kapitolách. Zpočátku to vypadá, že vůbec s sebou nesouvisí, ale samozřejmě na konci knihy se jejich osudy protnou. Stejný styl prolínání 2 příběhů, kdy se příběhy střídaly po kapitole, už použil Murakami v Konec světa. Nechápu, jak dokáže ukončit každou kapitolu tak napínavě, že mě vždy naštvalo, když jsem musel přečíst další kapitolu o té druhé postavě. Také se mi líbí, že postavy jsou si podobní v mnoha maličkostech. Např. nejčastěji zmíněná skladba Sinfonietta od Janáčka zní na začátku knihy, když holka jede v autě, pak si ji ještě několikrát pustí doma. Stejnou skladbu hrál chlap na střední škole na činely.

Celá kniha provází velmi pochmurná atmosféra. Oba postavy působí a také jsou velice osamělí, i když žijí ve velkoměstě Tokio. I přesto, že spolu nikdy nemluvili, a jen se drželi za ruce asi 10 vteřin na základní škole, jsou do sebe zamilovaní. Toto zamilování (nebo spíše vzpomínka na sebe, protože se 20 let neviděli) je to, co je drží na živu. I přesto si tuto zamilovanost uvědomili až na konci 2.knihy a chlap začal holku hledat, aby ji nenašel. Holka chlapa viděla z balkóna, a když se po dlouhém váhání rozhodne vyjít k němu z baráku, on už byl pryč.

Tato kniha patří k jedné z nejvíce fantasy knih od něj. Je tu koncept 2 světů - rok 1984 a rok 1Q84. Tyto světy jsou odlišné v maličkostech (např. některé události, které se staly), ale třeba i v počtu měsíců, kdy 1Q84 má 2 měsíce. Ve knize se objevují tzv. Little people, což jsou něco, co uvádí svět do pohybu svými činy, které nejsou ani zlé, ani dobré. Nechybí tu ani telekineze u jednoho z postav. Pak jsou tu kukly, ve kterých se ukrývají daughter, což jsou jakési stíny lidí, které slouží jako vchod do tohoto světa pro Little people.

Jako vždy se tu vyskytují odkazy na různé filmy a hudby a knihy. Překvapivě nejčastější je česká klasika Sinfonietta od Janáčka. Pak si pamatuji ještě song It's Only a Paper Moon. Z filmů je tu Případ Thomase Crowna. Nesmějí chybět ani úryvky z knih (jak by řek XZibit: kniha v knize). Tengo čte Fukaeri část knihy od Antona Pavloviče Čechova s názvem Sachalin; Ze Sibiře. Pak v jiné části knihy Fukaeri cituje asi 10 min část z japonské knihy Příběh rodu Taira.

úterý 4. června 2013

Základy Javy - overriding a overloading

Přetěžování (overload) a překrývání (override) metody asi zná každej, co se kdy učil Javu. Otázkou je, jak dobře. Nedávno jsem si myslel, že to docela znám, ale ne-e. Popíšu jednoduchý problém.

Jaký je výstup následující metody?:

public static void main(String [] args) {
Object o = new A();
A a1 = new A();
A a2 = new B();
B b = new B();
a2.report(a1);
a2.report(b);
b.report(o);
b.report(a2);
}

Třídy A a B jsou definovány takto:


class A {
public void report(Object o) {
System.out.println("Object");
}
public void report(A a) {
System.out.println("A");
}
}


class B extends A {
public void report(A a) {
System.out.println("A again");
}
public void report(B b) {
System.out.println("B");
}
}


Pokud se vám to zdá easy, tak to ještě zkuste rozběhnout v nějakém IDE nebo pomocí příkaz. řádky. Jestli máte správně i odpovědi, tak jste v chillu a dále nemusíte číst.

Moje trochu zmateně formulovaná teorie

Přetěžování metod
Přetěžování metod je technika, kdy v jedné třídě se vyskytují metody se stejným jménem a odlišným počtem a/nebo typem argumentů. Ve skutečnosti to jsou zcela odlišné metody, jen mají stejné jméno.

Důležitější je ale, kdy se určí, která metoda je ta pravá? Odpověď je při psaná kódu podle argumentů metod (statická analýza kódu). Pokud existují více metod, které mají argumenty stejného a nadřazeného typu jako předávaný objekt, tak přednost má ta metoda, která je hierarchicky nejblíže tomuto předávanému objektu.

Překrytí metod
Překrytí metod je technika, kdy potomek znovu definuje metodu, která již existuje v předku. To znamená, že překrývající metoda v potomkovi má stejné jméno i počet a typ argumentů  jako metoda předka a vracející typ metody musí být buď stejného nebo podřazeného typu (např. pokud rodičovská metoda vrací Object, potomek může vracet i String).

Metoda, která se zavolá při překrytí, je určena až za běhu programu (late binding) podle typu objektu, na kterém je volána.

Řešení předchozího příkladu

Nyní zkusím aplikovat teorie na předchozím příkladu. Začnu postupně:

a) a2.report(a1);
Je jasné, že prvně probíhá psaní kódu (tedy statická analýza), až pak je běh napsaného kódu :) To tedy znamená, že prvně se uvažuje o přetěžování, poté o překrývání. Začnu od statické analýzy. Argument a1 je zde typu A. Objekt a2 při psaní kódu je také typu A. Třída B má přetěžovanou metodu report(). Protože je argument a1 typu A, prozatím se zavolá metoda report(A a).
Nyní nastupuje fáze běhu programu a překrytí metod. Za běhu je a1 pořád typu A, ale a2 je již typu B! Tudíž se stane to, že přednost dostane překrytá metoda ve třídě B. Metoda report(A a) ve třídě A má překrytou metodu ve třídě B, proto je výstup "A again".

b) a2.report(b);
Při psaní kódu jsou objekty a2 typu A a b typu B. Metoda report, která je volána na objektu a2, je přetěžovaná ve třídě A. Zde má přednost přetěžovaná metoda report(A a), protože je hierarchicky blíže objektu b než druhá metoda report(Objet o).
Při běhu programu nastupuje překrývání metod. Za běhu objekt b je pořád třídy B, ale a2 odkazuje na objekt třídy B. Třída B má metodu report(A a), která překryje stejnou metodu z rodičovské třídy A. Ošidný může být přítomnost metody report(B b) ve třídě B. Pokud si ale uvědomíme, že tato metoda je přetěžovanou metodou a přetížení metod probíhá za psaní kódu, tak je jasné, že je to jen trik pro zmatení studentů :) Proto je výstupem "A again".

c) b.report(o);
Při psaní kódu jsou objekty b typu B a objekt o typu Object. Jedním z vlastností dědičnosti je ten, že public a protected metody rodičů jsou děděny a tedy dostupné i pro potomky. Z tohoto důvodu má třída B ne 2, ale 4 různé metody report(). Nejvhodnější je v tomto případě metoda report(Object o).
Při běhu programu je objekt b pořád typu B, tedy nedochází k žádnému překrytí metod. Výstup je "Object".

d) b.report(a2);
Při psaní kódu jsou objekty b typu B a objekt a2 typu A. Třída B definuje vlastní metodu report(A a), proto se použije tato metoda.
Při běhu programu je a2 objektem třídy B. Jak jsme si ale řekli, při běhu dochází jen k překrytí metod. A protože je objekt b pořád objektem třídy B, k žádnému překrytí nedochází. Výstupem je tedy "A again".

Dynamické jazyky alà Groovy

Četl u Groovy, že typ objektu je přiřazen objektu až za běhu. Byl jsem tedy zvědav, co tento kód vypíše v Groovy. Výstupem je toto:

A again
B
A again
B

Protože je typ objektu přiřazen až za běhu, k přetížení i k překrytí metod dochází také za běhu! Co může být trochu zmatené u Groovy je fakt, že povoluje napsat stejný kód jako v Javě, tedy i s definicí typu jako:

A a1 = new A();

Přitom je to stejné, jako kdybyste napsali:

def a1 = new A();

Co si ještě matně pamatuji je fakt, že v Groovy volání metody toto volání nejde přímo k metodě, ale přes něco jako filtr (zapomněl jsem tu třídu), která až pak podle typu argumentů vybere tu správnou metodu. Vše probíhá za běhu, z tohoto důvodu je výstup takový, jaký je. Nevýhodou je rychlost, výhodou je, že můžete přidávat metody a parametry do tříd za běhu a vytvářet takové věci jako elegantně vypadající DSL (nemyslím internet, ale Domain-specific language).
Ve Groovy od verze 2 je možné přidávat anotace jako @CompileStatic, které dynamické vlastnosti zruší, tím se vše zrychlí. Nemám to ale vyzkoušené, jen jsem to četl zběžně.

pondělí 25. března 2013

Spontaneous update from AU

This post was updated throughout March. Brisbane is now more or less like my home, so I don't have much new stuff to talk about, as everything was said and done before. Nevertheless, here are some new stories:

On Friday (9.3.) was the regular dinner meeting of the Christianity club. But this time it was more special. At first, we had dinner as usual. Then we played games, some of them were really funny. Afterwards people started to sing worship songs. I've never seen this before. I always thought that it's something boring, but the people really rocks! Two of them were rocking on the guitar and one girl was playing piano. And everybody sings (me too, but just a little bit, because I don't believe in God :D). Really interesting experience.

Next day on Saturday (10.3.) I played my first football match at the UQ 7-a-side tournament with the team I joined recently. We won 3-1 (one own goal from their team)! I didn't score because I was playing the defender, but maybe next time. The match lasted 40 min with 5 min break in the middle. The only thing that was bad was mud everywhere.. The mud also smelled like (cow?) shit, so after the match I also smelled like (horse?) shit.

Gold Coast

I've been here over 1 month and I haven't been to the sea yet. To fix that, I decided to go to Gold Coast on 17th March. Gold Coast is (according to Wiki) the biggest non-capital city in Australia.
Me & my friend transfered from Brisbane to Gold Coast by train. There's a train leaving from Roma Central Station quite frequent. After 45 min the train arrives to Gold Coast suburb (or sth like this). From there it's neccessary to take 30 min bus to get to the city, particularly to Surfers Paradise. Public transport can be paid by the go card, which is the one used in Brisbane. It costs me around 5$ from my place (St.Lucia) Surfers Paradise with my green go card. But if you have more than 10 travels in the week, than you can travel for free the rest of the week.
Gold Coast is a long city streatching along the coast. The main tourist point is definitely Surfers Paradise. As the name indicates, it's a paradise for surfing. So I thought that this place would be crowded with surfers and therefore dangerous to swim, but suprisingly there weren't so many surfers and the place was full of swimmers. The weather was f***in' hot and sunny (must be like 30 something), so I went to the sea. The waves were really good and around 2m high, so it was ideal for jumping around. At noon I lay down on the white sandy beach under the palm trees and had a little siesta. What more can you ask for?
The beach is really clean and covers with white and black sands. The sea itself is crystal clear and little wavy for swimming, but not to much to have fun. The city itself is very touristic, there are millions of skyscrapers everywhere, among them the highest skyscraper in Australia. And there's a McDonald's close to Surfer's Paradise, which means ice cream for 30 cents (the only thing here that's cheaper than in Czech Republic).

Rocky Horror Picture Show (RHPS)

I read about this show in The perks of being a wallflower, but otherwise I didn't know anything about it. At first, I thought is a theather performance. No, it's an old musical movie. Then I saw on Facebook that this performance will be at our university theather. So I attend it without any hesitation.
The ticket costs 10$ for UQ students and it includes 1 movie and the RHPS. The first movie was called Startrucks. There wasn't many people attending this movie. I watched it for 20 min, then I realize I didn't understand anything, so me and my friend got out and I ordered a pizza for dinner :)
The RHPS started around 20:30. At 20:00, there were a bunch of people waiting in front of the theather. We noticed that some of them were wearing really weird clothes - one guy came in a nightdress and underwear, the other was dressed as a woman prostitute etc. We thought that they were performers, but they weren't.
The show consisted of the movie itself on the screen and artists lip-syncing some parts of it. These parts were mostly the singing parts, performers were wearing exactly the same dress as in the movie and acted accordingly to what was going on on the screen. The other interesting part was that the audience screaming all the time, making jokes and saying nonsenses (probably because I didn't understand them). At first I thought they were drunk, but at the end I found out it was a part of the show :D At one scene some people from the audience started to spray water from water pistols on everyone, and during the other scene the whole theather stood up and danced. Crazy :D
I really like the songs from the movie, but unfortunately I didn't understand anything :) The sound was not that loud, then the continuous screaming and yelling from the audience didn't help to make it better. But that's how it goes, I should have watched it before at home. Well, maybe next time...

Study


Programming in the Large - this course exceeds my expectations. I expect easy-peasy subject when I'd spent max. 30 min every week doing homework. But the first assigment surprised me. It's harder than I expected :D The reason is that it contains stuff from probability and I don't remember them, like conditional probability... And the instructions for the assignments are little bit hazy, even the tutors don't know exactly what we have to do. So I spent couple of hours reading the instructions and comments again and again and now I think I finally understand it, I've written some codes and almost got the basics done. But still it will take me a couple of hours more... Damn!

Introduction to Web Design - again, the first assignment is not easy. We have to write a documentation about our personal web page, including things like persona, wireframes, discussing about target audiences etc. And I'm still confuse about what to write and how to write it.

Human-Computer Interaction (HCI) - Until now I've lost 1 point from 8, so it's ok. Tomorrow (27.3.) I'm going to miss 1 tutorial as I'm in Melbourne, so I'll probably lose 4 points more. It's bad, but I'm an exchange student, so it happens :D We also have to write an essay about a given topic, but there's still plenty of time for it.

Web Information Systems (WIS) - chill, but lengthy. I didn't know a thing about PHP, but the assignment was pretty easy (login, logging, timer and auto-logoff), so I haven't lost a point yet. The next assignment will be about JSP and I have some XPs with it already, so it should be quicker.

It might seems that study here is very easy :) I can ensure you that's not as easy as it seems. Overall, the subjects I mentioned are not easy at all for everybody. I picked them because I have some XP with programming and I've worked before, but if you come from VŠE FIS (my school) and have no interest in programming and had only the programming subjects at school, they might be a problem for you. Especially WIS course is pretty comprehensive and during the semester you have to learn PHP, JSP and JavaScript. Also the Programming in the Large expect you have taken a Python programming course and many examples are based on algorithm and maths and statistics.

pátek 8. března 2013

Rainy days in Brisbane

I signed up this semester for the CCM (Christianity sth Movement) and to make it complete as a package, I also signed up for the G Race, which took place on Saturday. Start was at 9:00, but because we needed to meet at South Bank at 8:15, I had to wake up at 6:30 am on the weekend...
I was in a team with another 7(?) people and there were a lot of teams (above 30 for sure), but not all teams started from the same place, so the start wasn't crowded. The race is about going to different spots in Brisbane, solving tasks there and get a clue. All the clues will then help you to answer the main question "Where is Frank?" (Frank Abignale from Catch Me If You Can movie). The tasks were various, e.g. first one was about throwing our shoes to the paper box so the box will move as far as possible, or dance Gangnam Style in front of the strangers and let them guess what's the dance, or sing an arbitrary text to a melody of a well-known song (well-known English song, so I didn't know them :D).
The finish was at UQ at 1 pm, so 4 hours to fulfill 6 tasks and to get the answer to the main question. We got the answer with the 3rd clue (the answer was "Madagascar"), but those 6 tasks took us almost 4 hours to complete. Because the time is also important, we ran the whole way as cheetahs, and because the rain is really persistent today, it was raining the whole day. And as I heard in a song, "When it rains it pours", that's a true story. I got soaked, even I wore a poncho and got an umbrella. But at the finish we got pizzas and drinks :) Unfortunatelly my team didn't win the first and second places, because there were better teams (or rather, more lucky teams), so I guess that we finished third. Not bad (Obama face).

I also got 2 new E guitar strings, yay :D Yesterday a friend of my landlord has came over. As she saw me bought a guitar with a broken string two weeks ago, she asked me whether I fixed and tune it. I answered that I fixed it, but probably didn't tune it well. So she offered that she would have a look at it and tune it for me. As she was trying to tune it, one string got broken... Too bad, but it happened to me also. So today, she bought a new string and fixed and tune the guitar for me :) In addition, she left 2 more strings for me, and a tuner. So I got new stuff for the guitar for free. Not bad (Obama face).

On Sunday I planned to go to the Koala Pine with my new friend here, but it rained again. So we ended up in the Brisbane museum and Brisbane gallery, but I had fun there even it was my second time in those places :) We also saw a Aboriginal dance performance and it was absolutely awesome.

Second week in school was funnier than the first week, because the practicals and the tutorials have started. I have pracs and tutorials in my Programming course, and the difference is simply about having/not having a computer to program. During the tutorial, we write code on the paper and on the blackboard. And the computers here are pretty fast as they're Intel Core i7 3,4GHz, have 16GB of RAM and Win 7. Not bad (Obama face).

Me and my Czech classmate also created a plan for the mid-semester break. We will travel to Melbourne, from there to the Great Ocean Road by car, and afterwards to Tasmania by plane. We'll probably live at my acquaintance's house in Melbourne, which means for free, so it should be a low cost travel. The trip is going to take about 8-9 days, so I'll miss some of my classes and probably lose 4 points... If someone happened to be on those places while I'm there, let me know and we can grab a drink or two (or more). Not bad (Obama face).

čtvrtek 28. února 2013

The end of February

As you might notice, I changed from writing in Czech into English. I don't know why I'm doing this, maybe just to be free-cool-in. Because I won't read this text twice, it could contain some mistakes and nonsenses, so don't crucify me. I also make a lot of mistakes in Czech too, so eventually it makes no difference.

I'm here for a month now. The time here flies fast as a flying pig and to prove it, Australia's time is 9 hours ahead compare to Czech Republic. During the last week of February, I attended all of my lectures. This is how I would sum up my first impressions from my subjects this semester:
  • Programming in the Large - I gotta feeling that this is more or less the basics of Java. However, you need to know how to program before sign up to this subject and the teacher promised creating bigger applications than "Hello World", but I doubt that these apps will be as big as the ones I worked with before like intrade.com or Česká Spořitelna bank, which means I can chill during classes. Nevertheless, I never underestimate and so I borrowed the required book that has over 1000 pages and weights 5 kg min! At least I didn't have to buy a new one because it could cost me about 130$.
  • Introduction to Web Design - this course would be a little bit tedious and a lot of f***in around because I'll have to come up with a idea first, write it down and then create nice web pages using HTML, CSS and JavaScript to fulfill the idea. Last time I did this from the scratch was in high school, so it'll be a refreshing course.
  • Human-Computer Interaction (HCI) - UX and these stuff are now a buzz word, that's the reason why I chose this course. I guess HCI could be challenging because the emphasis of the subject is mainly on how to design a good UI, not the implementation itself. There are not only students from IT background on this course, but also from multimedia or psychology. For this course I had to buy a new book, because we need the newest edition and in the lib they have only older ones. Again, the book weights about 5 kg and has almost 600 pages and costs 82,95$! I'm glad that this is the only book I have to buy this semester :)
  • Web Information Systems - programming again, this time JSP and PHP and AJAX and JQuery, so mainly server side stuff. Again, most  of the stuff I know from work (except PHP), so this should not be a big deal and I can chill again. But the syllabus looks really interesting and I've never studied these things before in school, so I'm looking forward to it.
Pub Crawl - Saturday was a hot and dry day. In the afternoon, the event called Pub Crawl started at 4pm. I went there with a white tee and jeans and shoes and I was sweating like a draught Carlton (Australian beer). The organizers of the Crawl came up with some funny rules, mostly about scratching something on your white tee:
  • draw the flag of the country where you come from - because I was sent here from the Czech school, I wanted a Czech flag on my back. I asked a guy from Finnland if he can know how to draw a Czech flag correctly. He sounded really convincing while saying that he knows exactly how to draw a Czech flag. At the end, the Czech flag was upside down and the flag was photographed and is now on Facebook, luckily no one has tagged me yet :D
  • got 10 phone numbers - I think I didn't complete this task, I got some drawings on my t-shirt instead and Facebook contact on my phone. Looks better than a telephone book on your t-shirt.
  • create a straight flush -  we got a random card on arrival, so we have to form a straight flush with other people to get a free drink. At the end, I got free drinks even my straight flush partners weren't there with me.
The Pub Crawl itself contains 6 different places, from pub to clubs. I persisted until the end, which was In da club in Fortitude Valley. But I got tired after 7 hours of pub crawling and 1 hour of dancing, so at 12pm I crawled home. But I wasn't drunk by any means, because the drink is so expensive here, so you can't drink till you pass out or throw out as in Prague.

On Sunday I went to play football (soccer here). I decided that this semester I'll take part in the UQ league or something, which will cost me about 133$, 75$ for the membership and the rest for clothing.

On Monday, I attended the board games night. The membership costs 5$, but it's worth the price! I got stuck there from 5pm until 11pm, but I had a pizza for free :) I played about 5 board games, all of them for the first time, and didn't win nor loose any of them.

On Tuesday, I attended two of my lectures and one voluntary lecture. The voluntary one was the Business law lecture. It took place in Schonel (probably a misspelling here) Theather, which is a theather inside the campus. And it looks really like a theather, not just a big room, so I was impressed. The lecture itself was quite boring at the beginning as the teacher was talking about administrative stuff (how to pass the subject, tests etc.), so I felt asleep for a while. When I woke up, she started talking about the history of Australian law. This was more interesting, because the goverment is completely different in Australia than in CZ. In the evening, I went to the CS party. The party was quite crowded and I met few new people there, so I think I'll go again next time.

On Wednesday I did nothing but running in the afternoon. In Brisbane, everybody runs like Forrest Gump, so I decided I'd run and become Forrest Gump too. I ran about 3km, not much, but I can't exaggerate too much on my first run of this year. On Friday, I'm planning to run again, this time I'll raise the stake to 3,5 km. I also denied to go to the pub tonight, first event denial in Australia!

Thursday was finally a sunny day after a week of rains, so during the morning I did my laundry. Later on I went to school and joined the experiment about brain activity. I got a cap full of electrodes on my head. The experiment was about moving the circles on the PC screen to the right position using touch pad . But the screen was blinking so much that if I had an epilepsy, I would die in thirty seconds. The experiment lasted about 45 minutes, but I got 20 $ for it. Not much, but still better than a punch in my face. Afterwards I went to a pub and drank few beers, because I had no school today :D  So nothing really interesting happened today :)

pátek 22. února 2013

Orientation week

Už mi skoro začíná škola. V neděli večer jsem stihl objevit inzerát na gumtree o prodeji kytary přímo ve vedlejší ulici, kde bydlím. Kytara stála 25$. Všechny struny byly v pohodě do té doby, než jsem si tam přišel vyzkoušet. Kytara byla rozladěna jaxvině, tak jsem se ji pokoušel vyladit. Jak jsem ji ladil, tak se mi utrhla jedna struna :D Neva, stejně si budu muset koupit nové struny, takže mám kytaru za 25$ bez jedné struny.

V pondělí jsem byl dokonce dlouho ve škole. Objevil jsem se tam už na 9. hodinu na první session - přivítání nových studentů. Session byl hodně orientační - prvně přišel pán, který všeobecné věci o škole. Pak se střídali různí lidé, které už si ani nepamatuji. Dokonce přišel i pán Aboriginec a zahrál na didgeridoo (taková ta australská trubka, ze kterého znělo dubstep). V 11 hodin začal další session, tentokrát speciálně určené pro abroad a exchange studenty. Neřeklo se nic důležitého, přednášelo se hlavně o organizacích ve škole, které pomáhají studentům začlenit se a poznávat nové lidi. Ty organizace, které mě zajímaly, už jsem poznal předtím.

Po přednášce následovala krátká prohlídka školy. Rozdělili jsme se do 30 skupin po cca 15 lidech a šli jsme v super dešti po campusu. Zmokl jsem jako nikdy, protože jsem si nevzal deštník. Po prohlídce následoval BBQ, kde rozdávali párky v sendviči. Stály tam také stánky pro přihlašování do dobrovolnické organizace a párty organizace QUEST. Překvapivě jsem se nezapsal do dobrovolnické organizace, ale začlenil jsem se do davu před stánkem QUEST a zapsal se tam za 5$. Také jsem se zapsal na sobotní Pub Crawl za 10$ (tak se mi vybavilo "Dostaneš svůj první zápočet bejby"). Odpo jsem zašel na random session v počítačové učebně, protože jsem viděl dav lidí stát před učebnou. Ukázalo se, že to byl session v e-learningu ve školním systému, proč ne. Aspoň jsem si tam pokecal s jednou Japonkou, která byla v ČR.

Večer měla následovat Welcome party ("A index s sebou. Dostaneš svůj první zápočet bejby") ve Fortitude Valley, což je část Brisbane, kde jsou kluby a tak, vzdálená cca 30 min busem od školy. Jel jsem tam na ferry a kus pěšky. Pršelo jaxvině, tak jsem si říkal, že nikdo tam nebude. Omyl, bylo tam narváno jak při zácpě. Díky tomu, že jsem přišel dřív, dostal jsem i voucher zdarma na pití. V klubu se pouštěla muzika strašně nahlas, takže se nedalo s nikým bavit, natož se seznamovat. Každopádně jsem se seznámil s pár lidma, ale nepamatuji si vůbec jména, protože jsem pořádně ani neslyšel :D Protože hráli hezky, tak jsem furt trsal a crunkoval a zpíval, dokud jsem nemusel jet domů. Hodně rapu tam bylo, dirty south.

Co hráli a co jsem poznal a pořád si pamatuji:





Velká nevýhoda Austrálie oproti ČR je v MHD, a to nejen v ceně. Zde jezdí MHD méně často a během pracovních dnů žádné noční busy nejezdí. Takže buď jsem musel jet posledním ferry v 00:25 nebo sdílet taxík s někým, kdo bydlel cca v oblasti jako já. Nikoho jsem pořádně neznal a nechtělo se mi hledat 3-4 lidi na party, kde jsem sotva rozuměl, odkud jsou, takže to bylo jasné. A za cestu MHD zpátky jsem dokonce ušetřil, jelikož nějak nefungoval přístroj na jízdné, tak jsem nemusel platit 1,5$ jako obvykle.

V úterý pořád prší, takže jsem ve škole zašel jen na jeden session o psaní citací a pak jsem se toulal a šel na oběd s jednou holčinou z CS, která taky studuje na UQ.

Středa už bylo lepší. Ráno svítilo slunce, tak jsem vstal a šel prát :D Poté ve škole probíhal Market day. Bylo to obrovské. Je to akce, kdy se na škole představují různé školní kluby, něco podobného je i na VŠE, akorát tam nikdo nechodí, co jsem si všiml. Tady bylo přeplněné lidmi. Student se mohl registrovat do spousty klubů, od ochránců přírody, klubu přátel vína a sýru, křesťani na miliony způsobů (do jednoho jsem se registroval), klub latinské ameriky, taneční kluby, sportovní kluby, IT klub (tam jsem se registroval), Harry Potter klub, manga klub, klub počítačových her, klub deskových her (taky jsem se registroval) a miliony dalších. Registrace však není zdarma, za křesťanský klub jsem platil 16$ (8$ za registraci - zdarma pití a nějaké slevy, 8$ za orientační běh), za IT klub 2$ a za deskové hry 5$. Koukal jsem i na fotbalový klub, ale protože stála nějak přes 200$ za semestr, tak jsem si to hned rozmyslel a ani nekoukal.

Odpo jsem zašel do Fortitude Valley nakoupit struny na kytaru, capo a trsátko. A doma jsem poprvé vyměnil struny. Sice to není úplně nejlepší, ale hraje to, a to je to, oč to tu běží. Akorát jsem neměl moc času hrát, protože jsem musel vařit a večer do hospy.

V hospě jsem zase zpočátku nikoho neznal, až na jednoho týpka, kterého jsem potkal jednou na drinku. Tak jsem si sed k němu a po chvíli jsem poznal další lidi, hlavně Finy. Zdá se mi, že jsou furt noví lidi, nebo ti, kteří jsem předtím poznal, nechodí na další akce. Aspoň je co poznávat.

Ve čtvrtek jsem si chtěl zajít na 2 přednášky, z nichž jedna je povinná o bezpečnosti v Austrálii. Nakonec jsem zašel na prohlídku knihovny a na jednu nepovinnou přednášku o psaní esejí. Bezpečnost jsem vynechal, protože jsem si místo toho zašel na drink. Také jsem dnes zjistil, že mám školní email a že už tam jsou nějaké maily... Lepší pozdě než později.

V pátek jsem ráno zašel do knihovny ve Fakultě inženýrství a IT (nebo nějak tak se ta fakulta jmenuje) v campusu. Knihovna byla 4-patrová, zašel jsem jen do patra, kde měli IT knihy. Bylo jich veliké množství, skoro jak v NTK. Tato knihovna je však jen jedna z asi 8 knihoven, které se nacházejí v rámci campusu, a také není tou největší. Myslím, že skoro každá fakulta más svoji knihovnu, některé z nich jsou otevřené nonstop (ale nemají tam postele na spaní). Půjčil jsem si knihu, kterou jsme měli mít povinnou (nějaké základy Javy lol) a vážila tak 5 kilo. A asi budu muset si koupit knížku na HCI za 85$, protože už ji mají vypůjčené v knihovně. Doufám, že to bude moje jediná knižní investice v tomto semestru. Večír jsem zašel ke křesťanům z křesťanského klubu, kde se sešlo tak 40 - 50 lidí, tak jsme hráli nějaké hry a seznamovali se a jedli zdarma moučníky.

IS/ICT na UQ: Zatím jsem v knihovnách (byl jsem ve 3 různých) viděl Macy místo PC (takové ty, které mají vše zabudované v monitoru) a jsou na nich nainstalované Win XP a Mac OS. Dokonce i klávesnice a myš mají od Apple. Compy jsou asi milionkrát rychlejší než na VŠE. Přihlášení do systému a zapnutí prohlížeče probíhá do 15 vteřin, otvírání pdf dokumentů funguje ihned, stejně tak Word 2010. Rychlost je tedy srovnatelný s mým ultrabookem. Není to jako na VŠE, kde přihlášení do systému trvá 5 minut, pak dalších x minut se čeká na otevření prohlížeče, a pokud chcete otevřít pdf, tak to comp občas ani neutáhne a spadne. Nemluvě o tom, jak pomalu se načítají webové stránky. Vychytávkou je, že na webových stránkách UQ lze dokonce sledovat počet volných compů v jednotlivých knihovnách v reálném čase.
Co se mi naopak líbí více na VŠE, je přehlednost ISIS. Na UQ mají systém, který je trochu nepřehledný. Také nefunguje dobře na mobilních prohlížečích, což je dnes velký problém. Než jsem se v tom stačil zorientovat a než jsem zvládl kliknout na odkazy v mém tabletu, přišel jsem o nejlepší časy při zápisech na cvičení. ISIS je také jednotná platforma, kde se nachází mnoho různých informací a třeba lze na nich psát i testy a tak. Na UQ existují různé systémy a zase je v nich těžké se vyznat. Proto jsem také nezaregistroval, kde mám školní email, protože ten se nachází na jiném URL.
Na druhou stranu, email od UQ je hostovaný na Hotmail, takže je jasné, že nabízí miliardkrát lepší služby a větší schránku, nemluvě o dalších službách jako Office nebo SkyDrive. Také tu mají platformu pro e-learning, kde budou zveřejněné některé přednášky ve videu, ale protože ještě nezačal semestr, tak nevím, jak to vypadá v praxi. Navíc škola zveřejňuje podcasty na iTunes U, takže si můžete zdarma stáhnout přednášky z UQ pro iPad nebo iPhone (tyto zařízení tu má každej).
Mám-li to shrnout, IS/ICT na VŠE je v doslova plenkách oproti tomu, co nabízí UQ. Ale protože je školství v ČR zdarma, kdežto za semestr tady platíte cca 15 000 $ jen za školné, tak darovanému koni na zuby nekoukej.


sobota 16. února 2013

Poslední volný týden

Dnes je neděle, 17.2.2013. Zítra bude pondělí, 18.2.2013, což znamená začátek týdne, kdy už mi začne orientation week a pak škola. Od středy, kdy jsem se vrátil ze Sydney, tak se i do Brisbane přenesl špatné počasí ze Sydney. Celej den bylo oblačno, občas i pršelo, člověku se pak nechtělo jít ven.

Každopádně už ve čtvrtek jsem byl venku :D Přes den bylo hezky, tak jsem chtěl zajít do školy na přednášku o sociálních sítích nebo něco takového. Když jsem přišel, tak jsem zjistil, že jsem se překoukl a přednáška je až další den. Nevadí, stejně jsem potřeboval zajít do školy se poptat, proč mi pořád nepřišla kreditní karta. V bance mi pak tvrdili, že karta dorazila na pobočku, ale protože si to nikdo nevyzvedl, tak se to poslalo zpátky na centrálu (to je kvůli tomu, že první den jsem byl v bance, ale neměl jsem trvalé bydliště v Brisbane, tak mi navhrli, že kartu pošlou na pobočku, pokud to půjde). Každopádně karta přišla další den, takže chill. Potom jsem chvilku okouněl u jednoho stánku a četl, co tam měli napsané. Hned si mě tam chytli dva týpci, kteří ten stánek promovali. Týpci byli v pohodě, stánek byl klub křesťanů nebo něco takového. Každopádně to není jen pro křesťany, ale pro všechny lidi, tak mě pozvali v sobotu domů na oběd. A protože jsem měl tričko s Ježíšem a nápisem BRB, tak se ptali, co je BRB, a pak se tomu smáli. Vždycky jsem si myslel, že anglicky mluvící lidi vědí, co je BRB. Asi ne.

Večer jsem měl sraz s lidma z couchsurfing.com, se kterými jsem se vůbec neznal. Jeden týpek byl ze Srí Lanky a studoval PhD. na QUT a druhej týpek byl z Barcelony a na UQ dělá research něčeho. Šli jsme do hospody, kde jsem si dal malé australské pivko za 7,5 $ (to je standardní cena piva tady). Australské pivo není tak hořké jako české pivo a zdá se mi, že tam je i méně alkoholu, ale těžko říct. Pak ještě dorazila jedna holčina z Belgie, která je také na UQ a dělá tam internship, kdy musí škole platit 100$ týdně. Asi v 23:00 jsem nastoupil do ferry a jel domů.

V pátek celej den pršelo jaxvině, tak jsem šel jen nakoupit k večeru a jinak smrděl doma.

V sobotu jsem chtěl jít na tržnici ráno, ale protože pršelo, nešel jsem. K poledni jsem šel na oběd ke křesťanům. Zjistil jsem, že křesťani byli vesměs lidi z Malajsie, Indonésie a jedna z Číny, jeden z Saudské Arábie a jeden ze Singapuru. K obědu se podávala rýže s různými věcmi. Zaujal mě týpek z Malajsie, co uměl kouzlit. A to fakt dobře, čuměl jsem jak puk a nechápal jsem některé triky. Prý se to učil v Singapuru půl roku na nějaké kurzu a pak trénoval jak drak. Ukázal mi také trik s mincí, ale fakt na to nemám. Po jídle jsme šli do čajovny vedle baráku. Čajovna tu není jak v ČR zkouřené temné doupě, ale je to spíše ve stylu cukrárny. Dal jsem si bubble tea za 4,9$.

V neděli jsem šel na fotbálek. Akci jsem našel na gumtree, kde sháněli lidi na hraní, tak jsem napsal a šel. Hra byla super, dal jsem i góla (nebo góly, ani nevím). Sice jsme prohráli, ale jen tím, že jsme hráli proti Brazilcům, kteří se znali. Mají tu super hřiště na fotbal na profi úrovni, který je zdarma pro všechny. Tráva byla čerstvě posekaná, viděl jsem i týpka, který tu zrovna sekal. Cestou domů jsem zmokl jak ryba, protože jsem jel na kole půl hodiny a přitom pršelo jak z prasklého potrubí.

středa 13. února 2013

Sydney trip

Tento týden jsem si udělal svůj první australský vícedenní výlet. Vybral jsem si Sydney, protože letenka byla nejlevnější a chci se tam podívat tak či tak.

Protože let do Sydney měl být v 8:25, musel jsem vstávat už v 4:30, abych se mohl patřičně připravit a vyrazit vlakem. Protože jsem jel poprvé vlakem, tak jsem nechtěl níc nechat v náhodě a jel jsem i o trochu dřívějším vlakem. Problémy nenastaly žádné. Jen musíte počítat s tím, že jídzné je poněkud dražší na letiště, okolo 20$ jedna jízda. Používá se k tomu go card, takže je dobré nabít si ji patřičným počtem peněz. Ušetřit se na tom moc nedá, páč letiště je daleko jaxvině a zastávky, které by stály za normální cenu MHD, jsou taky daleko jaxvině, takže pěšky by to nešlo. Chválihodné je snad to, že mají ve vlaku wifi zdarma. Každopádně jsem na letiště dorazil brzy, chvíli mi trvalo, než jsem našel zapadlej check-in pro Tiger Airways.

Letadlo Tiger Airways byl normální letadlo s normálními prostory na nohy a se záchody v ceně. Občerstvení se dalo dokoupit, ale třeba čínské nudle stály 4$. Samozřejmě jsem si nekoupil nic. Ani nebylo moc potřeba, když cesta trvá jen hodinu a půl.

Při letu do Sydney je nejlepší sedět u okna, protože uvidíte celé Sydney ze vzduchu. Znáte ten pocit, kdy vidíte celý Sydney i se všemi jejími památkami ze vzduchu ve slunečním světle? Pokud ne, tak je to něco, co se nedá popsat slovy.

Pro dopravu z letiště v Sydney do města už se dá výrazně ušetřit, pokud zvládnete jít tak 20 min pěšky k dalšímu vlakovému nádraží Mascot Station. Ušetříte asi 12$ za jednu jízdu a jízdné bude stát 3,6$ do centra, a to už se vyplatí. Vlakem do centra je to tak 10 min. Já jsem měl ale štěstí. Když jsem dorazil, letištní vlaky nefungovaly, a tak jezdily náhradní busy z letiště do centra zdarma :) To se však už asi nestane.

Hostel jsem si objednal přes hostelworld.com ve čtvrti Glebe. Stačilo zaplatit 10% z celkové částky, zbytek se platilo na místě, vše proběhlo bez problémů. Po rezervaci vám ještě z hostelu pošlou nějaké další informace o tom, jak se dostat do hotelu a kolik vám zbývá zaplatit. Na hostelworld.com psali, že je to dobré místo, pokud chcete klid. A byla to pravda. Klid byl však moc velký. Spolubydlící jsem měl týpka z Chicaga, kterej má 2 práce v Sydney a tak chodí do hostelu jen spát. Ostatní spolubydlící se střídali, většinou také jen spali. Ostatní také jen popíjeli vlastní pivo na zahradě a to bylo takové nudné. Ale dobře jsem se vyspal, to je fakt. A pokoje i sprchy i záchody byly docela čisté. A snídaně "zdarma" byl jen reklamní trik. Snídaně měl být v 8:00. Když jsem tam přišel v 8:00, mléko ani toasty už nebyly, takže jsem nakonec musel jít si nakoupit snídani. Další dny už jsem ani nešel na snídani, ale přispal jsem si.

Počasí jsem také nevychytal nejlépe. Když jsem přijel, bylo hezky slunečno. Vydrželo to skoro celé odpoledne. Pak začlo přšet jaxvině. Další dny už se nesly v duchu ve dne oblačno až zataženo, v noci zataženo, takže ani jsem se nevykoupal v moři. A když pršelo, tak i foukalo a občas mi v mysli vyvstala vzpomínka na bundu nebo mikinu. Takže doporučuji buď vychytat počasí (což není skoro možné, u moře se počasí mění eins zwei), nebo vzít si deštník a mikinu.

Hned první den odpo jsem zkoukl Opera House. Dobré na Sydney je, že ty významné památky jsou docela blízko. V Opera House je k tomu zdarma wifina. Cestou zpátky jsem prošel Darling Harbour, což je molo, kde se hezky chodí a dá se i sedět a jen tak chillovat. Lemují je obchody, Madame Tussaud, Svět ryb a zvířat a podobné věci.

Druhej den jsem zašel na free city tour, který začíná denně od 10:30 a od 14:30 před Customs House na Circular Quay. Circular Quay je místo, odkud odjíždí všechny ferry, je tam vlakové nádraží i busy. A taky Opera House. Customs House je knihovna, kde je net zdarma. Na tour přišlo jen 6 lidí, ale přesto se mi hodně líbil. Dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí. Třeba že architekt Opera House ho nikdy neviděl a Opera House je stavba předražená asi 14x a jeho stavba trvala taky asi 10x víc než v plánu. Nebo že nejstarší barák v Sydney je z roku 1816. Nebo že Australani nejí klokany tak často, jak se může zdát. Protože je to "free" tour, na konci se musí dát průvodci dýško podle výkonu a podle možností. Dal jsem průvodci 10$.

Odpo jsem zašel na Harbour Bridge. Na Harbour Bridge se dá jít i po železné konstrukci úplně nahoru, ale výstup stojí od 150$ výše podle denní doby. Max. je 300$ při východu slunce, protože je to nejvíce romantické. Aspoň to tak tvrdil průvodce, který tam taky nikdy nebyl, přestože je ze Sydney. Já si vybral jen cestu pro obyčejné chodce a i tento výhled byl úchvatný. Den jsem zakončil tím, že jsem si dal jogurt v Darling Harbour.

Třetí den se nesl ve znamení Muzea současného umění a Manly. Den jsem začal tím, že jsem snědl pečivo ze supermarketu v Darling Harbour. Dopo jsem zašel do Muzea současného umění, který náhodou také stojí na Circular Quay. Vstup do muzea je zdarma a je tam i wifina zdarma. Výstavní prostor čítal 2 patra a další prostory, které však už nebyly zdarma, takže jsem tam pochopitelně nešel. I tak mi prohlídka trvala skoro 2 hodiny. Nicméně se mi vící líbí Muzeum současného umění v Brisbane.

Po muzeu jsem si koupil lístek do Manly, což je část Sydney, která leží přímo u moře. Koupil jsem si lístek na ferry za 14,4$ zpáteční. Cesta ferry trvá 30 min a na lodi je samozřejmě net zdarma, každopádně nebylo moc času na prohlížení, protože jsem musel fotit skvělý výhledy z lodi.

Na Manly jsem zašel do knihovny počkat na K. Net v knihovně v Manly bylo na heslo, naštěstí jsem jedno takové heslo našel na papírku na stole, kde jsem seděl, takže jsem se zase připojil. Manly je klidná oblast hned u moře, takže jsem viděl i moře a lidi surfovat. Na koupání bylo ale dost hnusně, proto moc lidí se nekoupalo.

Cestou zpátky jsem si počkal na tmu v Sydney. V Sydney se stmívá podobně jak v Praze v létě, až někdy po osmé hodině, ne jako v Brisbane, kde se stmívá už okolo 18:30. Určitý podíl na to má i letní čas, který se uplatňuje v Sydney, ale v Brisbane ne. Doporučuji si počkat na noční Sydney, nabídne vám super scénérie, které se nedají popsat ani zachytit jinak než na vlastní oči.

Poslední den jsem ráno šel do Haymarket, což byla čínská tržnice. Zde prodávali všechno možné. Nejlepší byly suvenýry, kdy tričko s potiskem Austrálie, potažmo Sydney, stálo asi 5x méně než v kamenných obchodech. Stejně to bylo i s ostatními věci. Nevím, jak je to s tou kvalitou, ale typoval bych tu samou kvalitu. Takže suvenýry bych doporučoval nakoupit tu.

Celkově mi trip vyšel na cca 400$ včetně letenky a ubytování. Mohl jsem ale ušetřit a vyšlo by mi o dost méně, kdybych (kromě toho, že bych vůbec nejel):
  • zbytečně neobjednal check-in zavazadlo, který jsem stejně neměl - 57$
  • zbytečně nerezervoval místo v letadle (mohlo mi být automaticky přiděleno) - 5$
  • nejezdil vůbec busem, zde doporučuji najít hostel blízko trasy busu, který jezdí free - 4,75$
  • vařil si vlastní jídlo - co já vím kolik, ale tuhle položku bych stejně nechtěl šetřit, jsem na dovolené
  • objednal si levnější hostel - můj stál 25$ na noc, myslím, že lze objednat i hostel za 19$ nebo méně nebo vzít si couchsurfing zdarma, ale já jsem nechtěl

Co jsem naopak ušetřil:
  • cesta busem z letiště do centra a zpátky jsem ušetřil za cestu do centra, kdy bus byl zadarmo, a cestu tam jsem vystoupil o zastávku dříve a ani ne 2km došel pěšky, což mi celkově vyšlo na 3,6$
  • internet - neobjednal jsem si internet v hostelu, což by mi stálo za 3 dny 10$, not a big deal, ale stejně jsem tam jen spal. Využíval jsem internet na VŠ (eduroam), nebo wifi zdarma, což bylo hlavně v knihovnách.

Co se mi líbí na Sydney oproti Brisbane:
  • památky - je tam toho více ke shlédnuté, scenérie města s Opera House a Harbour Bridge je neuvěřitelný, musíte to vidět na vlastní oči
  • bus zdarma - jezdí o mnohem větší kolečko než v Brisbane. V Brisbane člověk sotva usadí a už bus obkrouží kolečko.

Co se mi líbí na Brisbane oproti Sydney:
  • cena -  v Brisbane mám MHD zlevněné, v Sydney bych musel být studentem VŠ v NSW (New South Wales), možná i ostatní věci jsou trochu dražší, ale to jsem nijak výrazně nezpozoroval
  • počasí - v Brisbane svítí sluníčko skoro furt a je tu teplo, v Sydney furt pršelo a foukalo jaxvině
  • čistota - protože má Sydney asi 2x víc obyvatel než Brisbane (4mil a 2mil.), tak Sydney bylo asi 2x špinavější. Viděl jsem 2x exkrementy se válet po zemi, občas i přilepené žvejkačky. V Brisbane jsem zatím nic takového nezpozoroval, ani ty žvejkačky, což se velice divím. Ale i tak Sydney je asi milionkrát čistčí než Praha (nechci urážet Prahu, ale spíše poukázat na tu super čistotu tady)
Doporučení pro lepší výlet do Sydney: 
  • letět s Tiger Airways, ale při rezervaci letenky si dát větší pozor
  • v Sydney jet z letiště do centra z vlakové zastávky Mascot station, ne přímo z letiště
  • vychytat počasí nebo vzít si deštník a mikinu
  • bydlet někde blízko trati busu zdarma a ušetřit za MHD
  • jet tam přes čtvrtek, kdy mají obchody otevřeno do 9:00 pm a i bus zdarma krouží do 9:00 pm, jinak jezdí jen do 3:30 pm, nebo o víkendu, kdy jezdí bus zdarma do 6:00 pm, ale zase obchody zavírají brzy
Každopádně nelituji těch peněz, co jsem utratil, mohl jsem utratit víc, kdybych chtěl. Byl jsem v Sydney. Dámy a pánové, nechci vás urazit, ale kdo vás to má?

tl;dr: byl jsem v Sydney na 4 dny, letěl jsem letadlem Tiger Airways, bydlel jsem v hostelu Glebe Village

pátek 8. února 2013

Austrálie - co týden dal?

2. týden v Austrálii se nedělo nic zvláštního. Hodně jsem chilloval venku, poznával nějaké nové lidi a sotva si pamatuji jejich jména, pokud ty lidi nemám na FB :D, nové části města, galerie a muzea, parky, zkoušel jídla a pití a tak. Klasika prostě. Možná je dobré vědět, že muzea a galerie města v South Bank jsou zdarma, klimatizované a obsahují zajímavé výstavy, z nichž se mi nejvíc líbí galerie současného umění. Stojí to za návštěvu, pokud nejste kulturní trollolol.

Také jsem si rezervoval letenku a hostel v Sydney. Letím v neděli ráno v 8:25 a v Sydney budu v 11:00. Letenku jsem si objednal přes společnost Tiger Airways. Nabízejí nejvýhodnější letenky. Bohužel nakonec jsem udělal chybu, takže nakonec to nevyšlo nejlevněji a vyhodil jsem oknem 57$. Moje ponaučení zní: dávat pozor při objednávání a opravdu čekovat, co objednáváte. A není to žádná sranda, pozor na to. A také jsem neušetřil na rezervaci místa, protože jsem si místo rezervoval za 5$ (jen jednosměrně, zpátky jsem naštěstí zapomněl). Místa se nemusí rezervovat, pokud vyloženě nemáte své oblíbené místo v letadle (třeba vzadu člověk spíš umře, pokud letadlo spadne). Takže se dá ušetřit dalších 10$.

Hostel jsem si rezervoval přes hostelworld.com. Na netu lze najít promo kód, díky které nemusíte platit service poplatek. Ten jsem využil a neplatil jsem service poplatek (asi 2$ a něco, not a big deal). Stačí UTFG. Zaplatíte rezervačku 10% a zbytek se platí na místě. Jsem zvědavý, jak to celé dopadne a jak hodně kvalitní to bude. Doufám, že aspoň záchod bude čistej, ať nemusím chodit do blízkých VŠ nebo knihoven na WC. Hostel mi vyjde na 25$ na noc, ale je docela blízko centra. A zde budu bydlet: http://glebevillage.com/

V pátek jsem také byl čekovat čínský nový rok v Chinatown. Čekal jsem větší show, nakonec skoro nic nebylo. Lidí však bylo plno, asi taky čekali show jak já :D Nakonec jsem si dal nudle s mořskými plody v thajské restauraci, které stály 15$. Protože jsem tam seděl sám s 5 holkami (zcela náhodou), tak jsem si dal s nimi víno. Flašku bílého vína tu stojí 26$, mně vyšlo na 4$. Pak ještě jedna holka objednala speciální zmrzlinu obalenou v těstu (prej je to deep fried ice cream), což jsem si taky musel vyzkoušet, a tato sranda mi vyšla na 5$. Příště už si to nedám, ale určitě to stálo za to si vyzkoušet. Také jsem si vyzkoušel cestu vlakem a zjistil jsem, že to je jak metro v Praze.

Když už vyprávím o jídlu, dočet jsem se, že jedno z tradičních australských jídel je vegemite. Narazil jsem na to v obchodě. Je to pomazánka na pečivo, má to barvu přibližně jako hnědší h$$$o. Tak jsem si koupil menší krabičku. Doma jsem si trochu ochutnal a tradá, bylo to hnusné jak něco nepředstavitelného. Nechápu, jak to někomu může chutnat, ale prý to chodí tak, jak by řek 50 Cent: "Hate it or love it" (Me hate it).

Naštěstí druhé australské jídlo, které jsem si koupil, už bylo lepší. Je to Tim Tam, což jsou prostě čokoládové sušenky s čokoládovou náplní a čokoládovou polevou. Nic super special, ale dá se jíst.

neděle 3. února 2013

První týden v Austrálii

Už jsem tu týden. V pondělí před týdnem jsem ráno přiletěl sem.

Koupil jsem si kolo. Inzerát jsem našel přes gumtree.com.au (velice užitečný web, který nabízí vše, ale funguje jen v Austrálii), asi 4 dny jsem se domlouval s majitelem, jestli můžu přijít očekovat kolo, nakonec až dnes to vyšlo. Kolo jezdilo, brzdy trochu brzdily, přehazovačky na první dojem kupodivu přehazovaly velmi dobře (lépe než na mém kole v ČR), a stálo jen 40$. Vypadá hodně staře, ale o tom to není. Hlavní je, že nyní můžu jet, kam chci. Zítra hned ověřím, jak frčí v praxi.

Odpoledne jsem měl mít sraz s jednou francouzskou holkou a jedním týpkem z Koreje. Nakonec dorazil jen týpek z Koreje, holka údajně nemohla najít místo srazu a neměla kredit, aby zavolala či napsala. S týpkem z Koreje jsme nakonec šli na pivko do centra. Velké pivko stálo neskutečných asi 8,5 $, na druhou stranu jsem si vyzkoušel australské pivo. Chvíli jsme si povídali u pivka, vykládal jsem mu o korejských filmech a korejských hudebnících věcech (Oppa Gangnam Style), které znám. Týpek znal akorát Prahu a Pilsner, co se týká ČR. A prej doma tancuje Gangnam style :D :D

Po pivku jsem předved, co je geocaching. Tentokrát jsem naštěstí našel kešku (první v Austrálii), tak se týpek hrozně divil a fotil si ji i to uložiště. Pak jsme chtěli najít i druhou kešku, ale nenašli jsme. Tak jsme šli domů. Vzal jsem si ferry, stejně jako dnes v průběhu celého dne jsem jezdil jen ve ferry.

Také se mi strašně nafouklo jedno chodidlo, ne že bych nemohl chodit, občas to bolí při stání, ale spíš to vypadá trochu nebezpečně. Asi bych měl jeden den si odpočinout, ale zítra to ještě nepůjde. Možná v úterý bych měl zůstat doma, aby se to uzdravilo. We'll see, snad mi neupadne.

sobota 2. února 2013

Sobotní setkání s CS lidmi

Včera jsem trochu koukal na Couchsurfing (CS) a našel jsem tam jednu akci setkání lidí tady v Brisbane. Tak jsem dnes šel tam. Sraz měl být snídaně v 8:30 v kavárně u South Bank, což je hned naproti centra. Přišel jsem tam v 8:27 a šel se zeptat na rezervovanej stůl. Žádná rezervace nebyla. Což bylo divné. Koukal jsem, nikdo z CS lidí tam nebyl. Tak jsem venku stál chvíli a napsal holce, co to organizovala. Zatím co jsem čekal na odpověď, přijel týpek na kole a vypadal, že hledá tu kavárnu. Tak jsem se ho zeptal, zda není tu kvůli CS, a náhodou byl. Tak jsme šli pro kafé, týpek se také zeptal na místo, a něco tam ještě hodil s ní, tak slečna servírka pak udělala rezervaci pro 10 lidí.

Sedli jsme si a chvíli si povídali. Týpek je Australan, dělá vizuální efekty ve filmech (např. Invictus - jedinej z těch filmů, co jsem znal), a zrovna se vrátil do Brisbane z 4 let cestování. Asi 45 min jsme čekali, než přišla organizátorka srazu. Je to Francouzska, co dorazila do Brisbane před 2 dny, nyní zkouší najít práci. Přišla pozdě, protože nemohla najít místo na parkování. Objednali jsme si tedy snídani. Přinesli nám to tak za půl hodiny. Objednal jsem croissant se slaninou, což stálo 6,9 $ nebo tak. Týpek a Francouzska si objednali nějaký větší jídlo, které stálo 15$. Vypadalo luxusně, když přinesli. Obsahovalo vajíčka, slaninu, rajče, croissant a nějaké další věci, co si nepamatuji.

Jenže Francouzska zjistila, že to není to správné jídlo, které chtěla. Důvodem bylo prý to, že objednávat šel týpek, řekl o jídlo A, co chtěli oba, servírka nerozuměla, chtěla se ujistit a zeptala se, zda chtějí teda jídlo B, a týpek také nerozuměl a odkýval, že jo. Tak proto dostali jiné jídlo. Francouzska pak šla dovnitř si stěžovat. Za chvilku vyšla a držela peníze v ruce. Dostali oba zpět těch 15$ každej, co platili za to jídlo, a jídlo pak zhltli. Takže snídali zadarmo. V tu chvíli jsem litoval, že jsem si nedal s nima to samé :D. Takhle to tu asi chodí, jestli je tohle kulturní šok, tak to je docela super.

Chování lidí v Austrálii: jsem tu jen 6 dní a zatím jsem se nesetkal s nikým, kdo by byl nepříjemný. Autobusáci jsou slušní, na nikoho nespěchají, vždycky počkaj. Dnes jsem viděl, že autobusák už zavřel dveře a chystal jet, a v poslední chvíli přiběhl týpek a zaklepal na dveře. Tak autobusák mu otevřel, počkal, až zapípá kartou, a až pak odjel. Prostě chill. V supermarketu nebo ve fastfoodech se na vás vždycky usmějí první, zeptají se "How are you?" a pohoda. V Praze prodavači často ani nepozdraví, i když je prvně pozdravím já, natož aby se usmáli. Také se mi víc zamlouvá mezinárodní prostředí. Ve škole jsou lidi všech vyznání a barev pletí, i muslimové se šátky jsou tu. A zatím jsem nikdy neslyšel ve zprávách, že by zde byly teroristické útoky, nepokoje či protimuslimské nálady v Austrálii. Je tu čínská čtvrť, budhistické chrámy, slaví se tu svátky různých náboženství apod. Doufám, že jednou to takhle bude na celém světě, nebo aspoň se sem odstěhuji :D

Po snídani jsme šli na tržiště. Prodávali tu ovoce a zeleninu a různé sladkosti. Ovoce a zeleninu měli za levnou cenu, příště sem půjdu nakupovat. Otevírají jen v sobotu asi od 6 am -1 pm. Hrajou tu i na kytaru a podobné věci. Potkali jsme tu i další CS lidi, z nichž jeden Australan mluvil fakt chvílemi nesrozumitelně.

Protože slunce zase svítilo neuvěřitelně, tak jsem se zase rozšoupl a koupil si turistickou kšiltovku a sandále. Taky mi z neznámého důvodu otekla noha už od včerejška, tak jsem se dnes vrátil už v 16:45 domů a teraz si jdu uvařit klokanní steak.

pátek 1. února 2013

První přednášky ve škole

Dnes jsem měl ve škole první přednášku. Není to přednáška z nějakého předmětu, ale jen přednáška pro nové studenty a přednáška o tom, jak hledat ubytování. Každopádně je to první a druhá přednáška, takže to se cení. Na první přednášce říkali docela obecné věci, z nichž jsem v podstatě vše již věděl a vyřešil. Ale dostal jsem USB s oficiálním znakem univerzity :). V něm by měly být zahrnuté všechno důležité, tak na to se ještě kouknu teda. Zajímavé bylo, že zhruba polovina lidí byli Australani, druhá polovina zahraniční studenti, a jen já exchange student. Asi jsem přijel moc brzo do Austrálie.

Druhá přednáška o ubytování by byla zajímavá a užitečná, kdybych neměl ubytování a sháněl. Zde již byli přítomni jen zahraniční studenti. Pokud nemáte ubytování, určitě se hodí na jít, řekne vám důležité věci ohledně právnických záležitostí, kde hledat a hledat pomoc. Pokud již máte ubytování a platili jste bond (zálohu), tak tam taky jděte. Třeba zjistíte, že to máte blbě a přijdete časem o své prachy :D

Po přednáškách jsem trochu procházel UQ a zkouknul, co kde je, a nakonec si koupil Ray Ban, protože slunce svítilo natolik, že se nedalo koukat. A v nich jsem si vykračoval jak pán, i když jsem koupil ty nejlevnější Ray Ban, co tam měly a tady je má každej :D

K večeru jsem zabil čas tím, že jsem šel na nákupy. Zašel jsem do KMart na čtvrti Toowong a koupil si krabičku na svačinu za 3$, opalovací krém a žížalky. Žížalky byly hnusné jak nic, ne jako ty od Haribo, ale stály jen 1$. Každopádně příště už si je nekoupím. Krabička na svačinu je užitečná věc, pokud nemáte tolik peněz, abyste jedli denně obědy v restauraci. Pak jsem koupil i klokaní steak a zejtra si ho dám.

Pár zajímavých cen:
Naložený klokaní steak - 8,85 $ za 2 kousky, myslím, že kilo stojí nějak 17 $ a něco
Mleté hovězí maso 500g - 3 $
Mléko 1l - 1 $

tl;dr: dnes jsem byl na prvních 2 přednáškách ve škole. Koupil jsem si Ray Ban a klokaní steak.

čtvrtek 31. ledna 2013

1.prohlídka Brisbane centra

Dnes jsem měl víc času a tedy jsem se rozhodl vypravit do Brisbane centra a prohlídnout si ho zběžně. Ráno pršelo a už jsem si myslel, že nikam nepůjdu, naštěstí za chvíli přestalo. Pro jistotu mi Ann půjčila deštník a řekla mi, ať ho použiju, pokud budu potřebovat, a když ho ztratím, tak pak si mám koupit nový. Fair enough. Ještě mi dnes vyprala a pověsila prádlo, ale to asi jen poprvé a naposledy. Také vlastně včera a dnes umyla všechen nádobí :D

Před cestou do města jsem zašel i do Commonwealth banky a zeptal se, jak poslat prachy z ČR na australskej účet. Zjistil jsem následující: IBAN je složený z BSB a čísla účtu. Poslal jsem tedy cash a do 5 prac. dnů by měl přilétnout na australskej účet, tak uvidíme. Jinak zchudnu jaxvině a nebudu mít kde bydlet a co jíst.

Jakmile se prachy odeslaly, nasedl jsem na bus do centra z UQ. Vystoupil jsem na pobřeží naproti centru, které se říká South Bank. Táhne se tu park podél řeky. Park je fakt pěkné a čísté. Líbilo se mi pár věcí v parku. Prvně to byl bazén. Jdu parkem a najednou vidím venkovní, docela veliký, bazén i s plavčíkem, čistou vodou, písečnou pláží (just a lil' bit) a vstupné nejspíš zdarma. Další super věcí jsou pítka na každém kroku. Naplnil jsem s tím pití.

Čistota v Brisbane: Z vlastního několikadenního pozorování jsem došel k závěru, že v Brisbane nejsou hovna v trávnících... Je to divné, ale true story. Jak tu často chybí chodníky, tak se musí chodit po trávě, a nikdy jsem na žádné hovno nenarazil, natož vyšláp, což je super. Pozoroval jsem i asfalt a žádné žvejkačky tam nebyly. Čistý jako koks. Doufám, že tu prodávají žvejkačky, ne jak v Singapuru.

Centrum Brisbane je čtvrť CBD (Central business district) a skládá se z mrakodrapů a rušných uliček a ulic a silnic. Zamířil jsem do přízemí prvního mrakodrapu a byla tam městská knihovna s netem zdarma. Pak jsem toulal a pak zamířil do McD, kde jsem si dal nějakej burger. Big Mac tu stojí AUD 5. V porovnání s ostatními jídly je McD docela levnou záležitostí. V centru (ale už předtím v parku) mě zarazilo množství Číňanů (nerozuměl jsem jim), občas jsem si připadal jak v Číně :). Ne že by se mi to nelíbilo, naopak :D

Po jídle jsem chvíli koukal po obchodech (nic jiného tam nebylo) a pak jsem spatřil kouzelníka. Nebyl to žádnej super koukzelník, některé jeho triky byly easy. Akorát byl hodně zábavný, tak jsem mu dal ke konci 60 centů.

V Brisbane centru funguje net zdarma od radnice, tak jsem se připojil na náměstí na net (King George's Square). Chtěl jsem pak najít 2 kešky, které se nacházely kolem, ale nenašel jsem ani jednu... Nakonec jsem zašel do supermarketu a nakoupil si ingredience na jídlo na večer a pak jel domů.

Ceny potravin v Brisbane: Mám tu zatím účtenky ze supermarketu Coles, tak napíšu ceny v těchto obchodech.
  • tuňák v olivovém oleji 95g za AUD 0,9. Tady si troufám říct, že je to skoro i levnější než v ČR.
  • Riviana Rice Basmati 1kg (nějaká rýže) za AUD 3,99.
  • 12 vajíček 700g za AUD 4,3.
  • mraženej špenát 250g za AUD 0,99.
  • 2 tyčinky Cadbury za 60g za AUD 2.
  • cibule 1kg za AUD 2,98
  • slunečnicový olej 750ml za AUD 2,7
  • 1kg předem zabalené mrkve za AUD 1,88
  • rajčata 1kg za AUD 3,5
  • margarín z oliv AUD 2,5
  • sportovní boty v KMart AUD 12
  • kuřecí filé za kus (1 kus pro 1 člověka) AUD 5,08
  • filé z ryby basa za 2 kusy (1 kus jak filé ve škole) AUD 5,03
  • mražené hrášky (beans) 1kg AUD 1,79
K večeři jsem si udělal rýži, vajíčka a špenát a tuňák z konzervy a k tomu červená vomáčka ze včerejška.

středa 30. ledna 2013

Stěhování

3. den v Brisbane a zase jsem se probudil brzy, už nějak před 6. hodinou jsem koukal do prázdnoty. V 8:30 jsem zavolal paní z prvního bytu, že beru. Lehce po 9. už vyrážím směrem k bytu. Táhnu s sebou kufr s 20 kily věcí a batoh se cca 7 kg australských dolarů (tomu ver). Vysílení se dostavilo velice rychlé, zase jsem táhnul do kopce jako sviňa a zase hřálo slunce jak v pekle. Kousek od školy mě viděl jeden autobusák, tak zastavil autobus a řekl mi, abych nastoupil, že mě kus odveze ke škole. Přitom ani nechtěl, aby pípal MHD kartou!

Odbočka k řidičům busu: Autobusáci jsou tu fakt milí lidi (ostatně jako všichni lidi, které jsem tu potkal). Vždycky vás slušně pozdraví, poradí, neposílají vás do hajzlu za to, že zdržujete provoz a v klidu vám připomenou, že máte vystoupit. Jeden autobusák mi i něco povídal za jízdy, ale já jsem mu rozuměl jen zkratkovitě, protože byl hluk a ještě mluvil moc rychle australskou angličtinou. Jinej řidič zase vždycky děkoval cestujícím, když vystupovali :D. Daní za tuto pohodu je menší nepřesnost autobusů. Ne že by byly nějak hodně nepřesné, asi jen do 10 min zpoždění, ale oproti MHD v Evropě je to dost. Také se v autobusech nehlásí žádné zastávky, musíte si požádat řidiče, aby vám řekl, až budete u té zastávky (pokud nevíte název zastávky a nemáte mapu, abyste mu ukázal zhruba, kam chcete jít, tak to už člověku nic nepomůže). Jednou jsem se setkal s tím, že řidič vykřikoval název zastávky a ptal se, zda někdo vystupuje, ale to fakt jen jednou.

Každopádně cesta byla dlouhá, musel jsem projít UQ, pak chytnout další autobus. Tam jsem zase nevěděl název zastávky, tak řidiči jsem ukázal mapu a ten aspoň potvrdil, že jede tou cestou. A byl jsem v autobusu sám. Autobusy jsou velice čisté jako křišťál a mají klimatizaci a je tu dost místa na sezení, protože nejezdí tolik lidí jak v Praze. Každej tu má auto(a). A tak jsem došel a dojel k pronajatému pokoji.

Byt a pronajatý pokoj: Byt se nachází ve čtvrti St.Lucia, což je shodou okolností ta samá čtvrť jako škola. Což znamená, že škola je vzdálená tak 10-15 min pěšky. V bytě se nachází jedna osoba babička jménem Ann a kočka nebo kocour Tydy. Cena pronajmutého pokoje je AUD 160 na týden, což dělá 12 658 Kč měsíčně. Na ČR je to ku$$$$ky hodně, ale tady to je podle mě ajt. Žádné bondy (zálohy) a platba týdně předem, zahrnuto je všechno kromě stravy a vaření (musím si vařit sám) a praní (asi taky sám). Mohu si přivést, koho budu chtít a i na dýl, jen ji/ho musím představit paní Ann. Pokud chci odejít pryč, je nutné jí říct ASAP, ale zase neřekla přesně jak ASAP, takže chill, když nemá u sebe žádné zálohy. Pokoj je plně vybavený, stejně jako byt samotnej, protože v bytě žije. Má tu balkón, ze kterého je vidět kousek centra a kde se dá i jíst.

Paní Ann: je to starší paní okolo 70-80 let. Je velice přátelská a ochotná, velice ráda si povídá o všem možném. Když jsem přijel na inspekci bytu, povídala spoustu věcí o jejím synovi a vnučce a tak. Jako správná stará paní zná všechny v okolí, jejich problémy, kdo se kam stěhuje a tak. I v čínském obchodě se zná s prodavači :D Samozřejmě se také hodně ptá, ale zase pak u toho povídá, vše v angličtině. Prostě klasická australská babička, akorát nevaří a asi ani nepeče. Také je to environmentalistka a vegetariánka. Nevidí ráda igelitky v baráku.

Chvilku po příjezdu se mě Ann zeptala, zda nechci jet s ní k její kamarádce a pomoci jí s těžkou židlí, kterou ji chce dát. A taky mi cestou ukáže město a veme na nákupy. Ann vlastní malou dodávku, ve kterém má docela bordel. Po silnici jezdila docela obstojně, a celou cestu povídala. Byla i dobrá průvodkyně, vždy mi řekla, kam to jedeme, někdy i nějakou zajímavost k místům v Brisbane. Její kamarádka je ještě starší paní, která se mi představila jako aboriginal. Měla trochu snědší pleť jako Voldemorti, ale jinak to není poznat. Mluvila docela srozumitelnou angličtinou a byla také velice milá. Dostala novej byt od vlády, asi proto ji Ann darovala tu židli, aby měla kde sedět na verandě.

Cestou zpátky mě vzala Ann skrz centrem a pak jsme chtěli zastavit u supermarketu, akorát nebylo místo k parkování, tak jsme nakonec jeli k Číňanům u baráku, kde jsem nakoupil nějaká jídla.

Odpoledne měla Ann několik návštěv. Prvně přijela její další kamarádka, která měla jednoho syna platform architekta v Microsoftu a pracuje ženské věznici. Dal jsem si s nimi čaj a oni si zatím drbali o všech možných lidech i o všem možným. Ann mi vždy mezi konverzacemi vysvětlila, kdo je kdo, ale stejně jsem se ztratil :D Druhá návštěva byl týpek z 1. poschodí, programátor Ruby on Rails, který mi řekl heslo k wifině. Tak jsme si chvilku kecali a pak jsem si ho přidal do Linkedin.Třetí týpek byl syn Ann, profesor práv (Environmental law) na UQ. Moc jsme si nepokecali, páč jsem vařil večeři a on a Ann šli na balkón probrat rodinné záležitosti.

Zbytek dne už byl stejný jako každý jiný. Večer akorát hustě pršelo, tak doufám, že druhej den bude hezky a budu moci zajít na prohlídku Brisbane.

tl;dr: odstěhoval jsem se do vlastního pokoje za AUD 160 týdně se vším všudy. Bydlí tu se mnou akorát stará babička, ale je to blízko školy a má nejlepší podmínky pro život.

První den ve škole a tak


Dva dny vzhůru v letadle, únava v letadle a taky jet lag mě donutilo jít spát už okolo 22:00. Z tohoto důvodu jsem druhej den vstal už v 6:00. Chilloval jsem v bytu a nasnídal si kousek bagety, pomazánka s lososím a s nějakým jiným kekelem a nějaká jiná pomazánka. V 9:00 jsem vyrazil ještě s holčinou 30 z NDR k autobusu a do školy. Měl jsem půjčený go card, což je karta, která poskytuje slevy do MHD, konkrétně tu pro dospělé, což dělá 30% slevu. Karta ale nebyla nabytá a nebylo kde si ji nabýt, páč pořád nefungovala elektrika kvůli hurikánu.

Nakonec mi bus stál AUD 8,5 do centra, páč jsem nevěděl, kde vystoupím, tak jsem to radši koupil trošku dál. Vystoupil jsem nakonec pár zastávek před tím, trochu škoda peněz, ale who cares. Cesta do školy však byla docela strmá. Brisbane je obecně nahoru dolů jako velbloudí hrby. Jeden z dalších vlastností Brisbane jsou vzdálenosti na mapě a naživo. Na mapě vše vypadá blízko a dá se dojít pěšky. Jenže není to pravda, páč je to daleko a ještě strmé, takže není dost možné chodit všude pěšky. Každej tu má fáro, a jezděj všude autem. Třeba ten couchsurfer, u kterýho jsem bydlel a kterej nebyl doma, tak má 4 auta.

Campus St.Lucia na UQ je obrovská. Z jednoho konce na druhý dojdete za 15 min, pokud víte kudy. Přitom tu žádné koleje nejsou. Některé prostory vypadají jak z HP (ne Hewlett Packard ani hitpoints, ale Harry Potter). Jsou tu miliony věcí - kromě školních budov jsou tu i kavárny, restaurace, fastfoody, pošta, novinový stánek, obchod s čepicí a takovými blbostmi, 2 autobusové zastávky apod. A to jsem viděl jen zběžně.

Také tu funguje eduroam neboli hned se mi tablet připojil jak na VŠE. Na compu jsem akorát musel zadat znova přihlašovací jméno (xname@vse.cz) a heslo a jelo to v pohodě. Ale pokud něco nebudete vědět, hned vedle vás stojí stánek s IT podporou.

Ten den jsem stihl zařídit vše, co jsem měl v plánu a.k.a. splnil jsem plán jen na 100%. Prvně bylo nutné udělat studentskou kartu. Dělá se to v knihovně a v podstatě na přepážce bez fronty dáte pas, vyfotí vás a za 10 min je karta k dispozici. S touto kartou jsem si chtěl pořídit MHD kartu (GO card), ale poslali mě na místo, kde bylo zamčeno. Tak jsem šel si vyřídit telefon. Koupil jsem operátora Optus, nevím, zda to bylo nejlepší, ale za AUD 30 mám kredit AUD 150 a zatím mi funguje. Slyšel jsem, že to je jen na měsíc, tak we'll see. Aktivace SIM karty je docela komplikovanou záležitostí, i když je to předplacená. Musíte mít k dispozici číslo SIM (musel jsem ho zbytečně vytahovat z telefonu), pak program, který chcete (mají 4 na první pohled těžko pochopitelné) a pak i údaje o sobě jako trvalé bydliště. Aktivovat lze přes net či operátora, kdy operátor je těžce srozumitelný, ale zvládl jsem. Bankovní účet jsem si zařídil u Commonwealth Bank. Nabízejí tu studentský účet, kdy je vedení zdarma, převody zdarma, karta je taky zdarma, výběry z jejich bankomatů zdarma a spořící účet s úrokem 4,99 % p.a. nebo něco takového. Stačí zajít na pobočku, přinést pas a hned je vyřízeno. Poslání karty trvá do 7 pracovních dnů, proto je dobré mít trvalé bydliště. Každopádně já jsem to neměl a nebyl problém založit si účet.

Poté jsem odešel očekovat první pokoj k pronájmu. Čeking z dnešního dne jsem měl již domluveno z ČR. Na mapě vypadal blízko, ale realita zase byla jiná. Bylo strašlivé vedro a cesta se vlnila jako australská vlajka za větru. Paní majitelka i nabídla, že mě odveze, ale jsem to samozřejmě odmít, že to je za rohem. Každopádně první byt se mi líbil (bacha spoiler: nakonec jsem si ho vzal, takže bude v dalším příspěvku).

Zpátky ke škole jsem šel cestou podél řeky, což bylo hodně v pohodě a trvalo i krátce. Ve škole jsem náhodou potkal spolucestovatelky z VŠE (už podruhé náhodou za ten samej den), a jedna mi poradila, kde koupit MHD kartu. MHD karta stála 5 doláčů, a k tomu je potřeba dobýt kredit pro jízdy.

Pak náhodou druhá spolucestovatelka z VŠE měla v tu samou hodinu prohlídku toho samého pokoje u toho samého týpka, tak jsme šli tou samou cestou samo spolu. Druhej byt byl nic moc a stál ještě hodně.
Na třetí byt jsem šel už sám a dorazil jsem po 19:30. Byt vypadal ok i spolubydlící byli fajnoví, ale mělo to háček: musel bych si pronajmout o měsíc více než potřebuji.

Po prohlídce jsem jel k CS (Couchsurfing, ne Counter-Strike) doupěti a dorazil jsem až někdy po 21.hodině. Protože to bylo daleko jaxvině a protože jsem byl zpocený jako potítko, tak jsem po konverzaci o tom, co se dá jíst a co jsem jedl a co bych chtěl zkusit, šel spát. Před spaním jsem došel k závěru, že další den beru první byt.

tl;dr: prvně jsem byl ve škole a je to obrovská škola. Vyřídil jsem si SIM kartu, bankovní účet i GO card. Okouknul jsem 3 pokoje k pronájmu a vybral jsem první.

pondělí 28. ledna 2013

1. den couchsurfing

Poté, co jsem vylezl na území Austrálie, čekal tu řidič od školy. Dal jsem mu AUD 20, aby mě odvezl na místo, kde jsem měl Couchsurfing (CS). Během cesty intenzivně pršelo a foukalo jak prase, místy se musely obcházet kvůli vodě na silnici nebo spadlým stromům. Tak či tak, už lehce po 9.hodině jsem dorazil na místo CS.

CS měl vyvýšený jednopatrový barák, který byl trochu starší než ostatní. Vevnitř vypadal hodně punkově, něco jako když si představíte hudební doupě. U vchodu stály bubny a repráky a pak několik kytar. Dále byly v pokoji skříně s VHS kazety s filmy, gauč, normální TV, zdi polepené různými věci od surferů a tak. Bydlení bylo v jiném pokoji, kde byly několik matrací a 2 polštáře, což pro mě stačilo. Je tu i záchod a vana, vzadu mají mini zahrádku se 2 psy a bílý papouškem, který má zobák jak Captain Hook.

Majitel a zároveň i hostitel nebyl doma, protože se zasekl na dovolené kvůli potopě a nemohl se dostat domů. Jsou tu však 2 jeho kamarádi, holka 23 (23 let) a kluk 1, kteří to tu mají pod kontrolou. Holčina dělá v tetovacím salónku a chalan je hudebníkem, nyní nezaměstnaný. Holčina pochází z NDR a od roku 2009 je na work’n’travel a klučina je Australan. Kluk umí skvěle hrát na kytaru, prý hraje už od svých 6 let. Kluk také říká tolikrát „fuck“ & „shit“ jako správný nigga, i když je bílý. Když jsem přišel, byla tu ještě jedna holčina z Francie, která se však už pakovala, takže jsem si s ní moc nepokecal. V poledne pak přišla jedna holčina 30 (30 let teda) ze Sydney taky surfovat. Tato holčina je také z NDR, pracovala 10 let jako sestřička a nyní už 10 měsíců cestuje. Byla na Aljašce, Kanadě, West coast USA, Fiji, Nový Zéland a nyní chilluje v Austrálii. Chystá se pak do Singapuru, Thajska, Vietnamu, SAE (Dubaj) a pak jede domů. Je to zkušená couchsurferka.

V poledne nás holčina 23 odvezla na nákup do nedalekého obchodního centra. Přišli jsme tam, v prvním obchodě nefungoval proud, tak jsme museli jít za roh do druhého. Zde proud fungoval jen částečně, pár žárovek svítilo, ale třeba do mrazáku museli dávat led, aby potraviny vydržely. Koupil jsem tam 1 long bagetu, 1 malé pečivo, pak nějakou pomazánku v malé skleničce, druhou v malé konzervě, nějakej sýr stylu hermelín a cherry rajčata. Cena mě pak docela překvapila – AUD 12 a nějaké drobné. I pokladní mě překvapila – byla celkově více příjemná než ty v ČR, mladá a docela ajt, na každého zákazníka vyjela „How are you?“ místo pozdravu, tak jsem jí řek taky „How are you?“. Zajímavý způsob pozdravu.

Dostal jsem i pivko od nich, chutnalo jak české pivko, ale stálo mnohem více. Jinak se nic nestalo.
Co se týče australské angličtiny, měl jsem možnost si pokecat s řidičem a s klukem kytaristou. Řidičova angličtina byla místy nesrozumitelná, ale celkově se to dalo. A klučina měl lepší výslovnost nebo spíš jsme nikam nejeli a konverzace nezastiňoval hluk motoru, proto jsem mu rozuměl lépe. Neříkám, že rozumím všemu, ale co mi řekl, tak jo. Když si povídali mezi sebou, tak občas jo, občas ne. Jinak ty holčiny z NDR mluví srozumitelně, tam není co řešit.

tl;dr: v Brisbane zrovna řádil hurikán. Na CS jsem potkal 3 lidi: 2 holki z NDR a jeden klučina z Austrálie; 1 holka byla cestovatelka, druhá tetovačka a klučina kytarovej hudebník. Jejich barák vypadá velice punkově.