Singapore - shrnutí

Po měsíci a něco v tomto městě (nebo zemi) shrnu, co se mi tu líbilo a co ne:

Like:
čistota - je to úplně vidět. Všechno je čisté, žádné žvýkačky přilepené na chodnících. I v centru města je neuvěřitelně čisto. Metra a busy vypadají jako nové, nejsou na nich ani ve stanicích žádné graffitti.

teplo - žádná zima, stabilně nad 30°C. Tak by se dalo charakterizovat zdejší počasí. Navíc za tu dobu, co jsem byl tady, pršel jen jeden den, většinou svítilo sluníčko.

multikulti - a také multináboženství v jednom městě. Najdeme tu nevěřící, muslimy, křesťany, budhisty i hinduisty a mnohdy jsou jejich náboženská místa hned vedle sebe. Stojí tu kostele, hinduistické chrámy, budhistické chrámy a mešity. Žádné sváry ani spory ani diskriminace (aspoň co vím). Prostě poměrně mírové je to tu. Kultur je tu ještě víc. Jsou tu nejen Číňani, ale i další Asiati (od Filipínců po Indy a Araby), hodně Evropanů a Američanů, Australani (mají to za rohem). Multikultura se projevuje i v jazycích, kdy jsou 4 oficiální jazyky. Státní svátky jsou tu od 4 hlavních náboženství, teďka bude např. Čínský nový rok, předtím byly Vánoce a jsou i nějaké hindu svátky. Multikulturu lze pozorovat i na WC při sraní. V každém veřejném záchodě je na výběr záchodová mísa a.k.a. styl Evropa nebo turecký záchod a.k.a. díra v zemi. S multikulti přichází další výhoda a to v podobě jídla :)

jídlo - jídlo je tu všudepřítomný. Snad je tu ještě víc stánků s jídlem než je v NYC. Nabídka je obrovská a každý si tu vybere. Nejradši mám hawker center neboli stánky, kde nabízejí obrovský výběr různých jídel za levnou cenu, většinou do $S5 (cca 97 Kč). Restaurace jsou poměrně drahé a je nutné k cenám jídel, které jsou uvedené v menu, připočíst i dýško 10% a daň 9%. Takže jídlo vychází okolo $S25 na osobu. Levnější jídla jsou samozřejmě asijská, ale dá se i najít evropská jídla u stánků a také nemusí stát tolik. Ale kdo by sem jezdil za evropskými jídly?

Not Like:
internet pro české stránky - internet je tady poměrně pomalé, pokud se chcete koukat na české stránky. Zpočátku jsem si myslel, že je to připojením obecně, ale není tomu tak. Zkusil jsem změřit rychlost na českém dsl.cz a pak na mezinárodním speedtest.net a rozdíl je poměrně markantní.

Čemu to může vadit je, pokud stahujete filmy nebo velké soubory z nějakého českého serveru (např. uloz.to). Ale na Českou televizi to stačí a ČT odtud funguje, asi už neblokují připojení z ciziny. Pokud koukáte na youtube nebo facebook, frčí to jako dycky.

studené klimatizace - venku je hic, ale uvnitř některých budov je zase zima. Nejvíc je to znát v kině nebo v divadle. Jdete-li na nějaké představení či na film, doporučoval bych vzít si něco s dlouhým rukávem. Lidi v Singapuru hodně chodí v džínách a v botech a také moc nechodí ven, pokud svítí slunce. Venku na sluníčko chodí převážně turisti.

práce - lidi tu nějak hodně pracují. Četl jsem na wiki, že se tu pracuje v průměru 45 hodin za týden, což je dost. A také mají kratší dovolené. Lidi, se kterými bydlím, také pracují od nevidím do nevidím. Avšak ti spolubydlící pracují ve startupu a jsou to zakladatelé, takže to je pochopitelné. Ptal jsem se také některých studentů tady. Zdá se mi, že mají více práce než v ČR. Potvrdil mi to jeden student Ph.Dr, který studuje na ČVUT a zde je měsíčním pobytu. Lidé tu sice vydělávají více peněz, ale za jakou cenu.

drahé ubytování - protože je tu málo místa, tak ubytování je tu sakra drahé. Asi to není tak drahé jako v New Yorku na Manhattanu, ale ceny bytů tu začínají od $S 300 000 (cca 5,8 mil. Kč). V této kategorii jsou samozřejmě jen menší byty někde na okraji města. Za lepší byty si zaplatíte od milionu doláčů a více, výjimkou tu nejsou ani byty za 4 miliony. Kdybych tu žil, tak asi jen tak nekoupím byt. Nebo aspoň ne tak rychle, jako bych si ho koupil v ČR.

drahá auta - auto je tu šíleně drahé i v porovnání s ČR. V ČR si člověk může koupit auto třeba i pod 100 000 Kč z bazaru a bude v tom jezdit x let. Tady ne. Pro pořízení auta si musíte prvně koupit povolení, který vám dovolí mít auto na 10 let (a to ještě nevím, zda můžete koupit staré auto). A toto povolení stojí okolo $S 80 000, což prý odpovídá ceny jedné Porsche v USA. A až pak si můžete koupit auto na deset let. Takže v přepočtu za rok zaplatíte $S 8 000 jen za vlastnictví auta. Důvod je ten, že je tu relativně málo místa a stát chce, aby obyvatelé jezdili MHD. Díky tomu je tady poměrně čistý vzduch, žádný smog jako např. v Číně. Na druhou stranu, je tu dost aut i přes vysokou cenu. A také je tu o mnoho více luxusních aut než v Praze. Tam, kde bydlím, je standardem mít BMW nebo Mercedes nebo Lexus, často tu lze zahlídnout třeba Bentley nebo Ferrari.

Kolik tu stojí život?

Drahé je tu ubytování. Sám jsem zaplatil cca 1600 USD (asi 36 litrů v prosinci 2014) za 35 nocí za jeden pokoj v bytě. Na druhou stranu, byt je asi 40 minut jízdy MHD od centra, což není úplně nejdál. Byt se také nachází v komplexu, kde se nachází bazén, posilka, tenisové a squash kurty (nic z toho jsem ale nevyužil), a také několik restaurací. Na druhou stranu v podstatě všechny nabízené byty na Airbnb v Singapuru jsou v takto vybaveném komplexu, rodinných domů je podstatně méně. Výrazně ušetřit lze dlouhodobým pobytem v Singapuru (např. když tam budete žít roky, tak si můžete najít pokoj ve vzdálenější lokalitě i za $S 700 měsíčně) nebo když pojedete ve více lidech a náklady si rozdělíte.
Naopak levné je tu jídlo ve stáncích (tzv. hawker stalls). Seženete tu hlavní jídlo i za 3 doláče (cca 54 Kč), ale většinou jídla ve stáncích stojí okolo 5 doláčů (cca 90 Kč). Dražší než v ČR jsou restaurace, ale ani ty vás nezruinují, pokud zajdete jednou za čas. Za jídlo pro dva dáte od 25 doláčů (450 Kč) v restauraci. Na rozdíl od jiných asijských zemí se nemusíte tolik bát nekvalitních potravin. Každý stánek a restaurace tu má vyvěšené hodnocení od potravinářské inspekce a inspekce měsíčně chodí čekovat kvalitu. Co se naopak nevyplatí kupovat, jsou evropská jídla v supermarketech. Drahé jsou tu šunky, paštiky i mléka a jogurty, i když nutno dodat, že jsou to o dost kvalitnější zboží než co se prodává tady.
Poměrně levné a velmi čisté je MHD. Platí se tu podle vzdálenosti. Za jízdu dáte tak mezi S$1,3 do S$1,5. Např. já jsem dal za hodinovou jízdu MHD do centra tak S$1,4, na letiště za hodinu a půl jsem dal S$1,5. Praha je samozřejmě levnější, ale v porovnání s ostatními světovými metropolemi jsou ceny v Singapuru velmi levné. Je to částečně také proto, že je to dotované státem.
Vstupné hlavních turistických atrakcí se liší. Parky a botanické zahrady jsou tu zdarma, s výjimkou zahrady orchidejí, za kterou zaplatíte 5 doláčů. Zoo a podobné věci stojí 30 doláčů pro cizince, stejná cena je i pro jízdu na největším vyhlídkovém kole na světě. Atrakce na ostrově Sentosa stojí také okolo 40 doláčů výše. Pokud víte, že někam chcete jít, je levnější si koupit lístek online a ještě lépe pokud znáte někoho ze Singapuru a ten má správnou bankovní kartu. Např. za zoo lze ušetřit 10% za nákup online a až 30% ceny, pokud se vstupenky koupí online pomocí Singapurské bankovní karty. Podobné je to s ostatními atrakcemi.

Suma sumárum, za běžný život tam jsem dal 1100 USD, za ubytování zmíněných 1600 USD a za letenku 18 000 Kč. Což je za 35 dnů 84 000 Kč, v přepočtu 2400 Kč za den.

Lars Kepler - Paganiniho smlouva

Kniha začíná vraždou dívky na lodi. Dívka měla však smůlu, protože vrah nechtěl zavraždit ji, ale její sestru s přítelem. Od této události se odvíjí celý následující příběh. V knize se proplétají 3 různé příběhy, aby se pak na konci splynuly v jeden. První z nich sleduje osud Penelope Fernandezove s přítelem, kteří prchají před neznámým vrahem. Druhý příběh je novém řediteli Inspekce pro vývoz zbraní Axel Riessenovi, který má nastoupit po sebevraždě předchozího ředitele Carla Palmcrona. A ve třetím příběhu se objevuje postava komisaře Joona Lina známá z předchozí knihy, a který také bude hlavní postavou v následujících knihách. Ten spolu s dalšími policisty vyšetřuje zmíněnou vraždu dívky.
Nakonec se zjistí, že důvod k vraždě je nelegální pokus o vývoz zbraní do země, která podléhá embargu OSN. Důležitou nápovědou, který navedl komisaře k tomuto zjištění, byla fotka, která zachycovala Carla Palmcrona s ředitelem zbrojní společnosti a mafiánem. Lidé, kteří zemřeli nebo málem zemřou v této knížce, věděli nebo tušili o tomto obchodu.

Kniha je napínavá od samého počátku až do konce. Avšak porovnám-li ji s ostatními knihami od stejného autora (nebo spíš autorů), je závěr této knihy nejméně překvapivé. Pachatele se čtenář dozvěděl příliš brzy, stejně jako motiv vražd. V knize se také poprvé některé postavy, které jsou pak v dalších knížkách.

Jinak co mě štve, je fakt, že kniha není dostupná v audio podobě jako další knihy ze série Joona Liny. Nechápu, proč přeskočili zrovna druhý díl v sérii.

Singapore 4

Marina Barrage

Toto místo se nachází na konci Gardens by the bay. Je to umělý trávník, který je na střeše domu. Místo se jmenuje Barrage, protože barák je součástí hráze, který zadržuje vodu a brání potopám (asi). Přes den si lidé na tomto kopci pouští draky, je tam docela větrno. Může se tedy stát, že na vás z nebe spadne na hlavu drak nebo o vás zavadí provaz z drake. Ale to nejlepší na tomto místě je výhled na město. Lze tu vidět nejen Marina Bay Sands, ale i ostatní mrakodrapy, horské kolo, supertree, z druhé strany je pak vyhlídka na moře s loďmi. Úchvatný pohled poskytuje noc, kdy vše svítí různými barvami. Pokud chcete získat fotky města, tot je asi nejlepší misto. Jako bonus je kousek od tohoto místa food court, kde si můžete dát různá jídla za nižší ceny než v restauraci (ale vyšší oproti ostatním food courtům), a také je zde stánek, kde prodávají grilovaného rejnoka (1ks za $13, 2ks za $17). Podle mě jeden kus stačí, není to zase tak superchutné. Hlavně je důležité vydlabat maso lžící.

Grilovaný rejnok s rýží a zeleninou

Marina Barrage výhled

Laser show

Jedno z nejlepších věcí, co jsem tu viděl, a určitě nejlepší věc zadarmo, je laser show u Marina Bay Sands (MBS). Přesné místo je před MBS obchodem na promenádě. Show je každý večer několikrát, je to napsané u vchodu do MBS obchodu. Byl jsem v sobotu na show od 21:30. Čekal jsem show podobné jako v Praze u Zpívající fontány na výstavišti. Brzy jsem byl vyveden z omylu. Na začátku se promítal klip do vodní fontány. Kvalita nebyla Full HD, ale bylo to poměrně dobře vidět. Pak tryskaly různé vodní blbosti do rytmu hudby, byly tam i ohně. V jedné scéně stroje dokonce vyfoukávaly bublifuky. Bylo to tak hezké, až jsem plakal. Pokud tam půjdete, doporučuji si sednout doprostřed pódia, abyste viděli dobře na film promítaný na vodě.

Laser show

Esplanade Theatre

Dnes v sobotu 22.2.2015 jsem také navštívil Esplanade Theatre a šel jsem na koncík klasické hudby, který komponoval a dirigoval Tan Dun. Tan Dun je docela známý člověk, což jsem se dozvěděl až po vystoupení, vymyslel hudbu pro filmy Tygr a drak nebo Hrdina, ale je to hlavně čínský skladatel klasické hudby.
Tiket stál $68 pro třetí kategorii, ale místo k sezení bylo super. Bylo to hned v prvním patře kousek nad orchestrem, takže jsem mohl vidět lidi, co hrajou, a jak hrajou. Prvně se hrálo 6 spolu nesouvisejících skladeb. Byly moc hezky komponované. Dirigent dirigoval jako blázen a sbor hrál zcela bezchybně, neboť jsem nepostřehl žádnou chybu, a krásně koordinovaně. Tan Dun přidal dokonce 2 skladby, které nebyly v repertoáru. Kromě běžných hud. nástrojů jako housle, violoncello, basa, flétny, trubky, bubny, klavír atd. tu byla i jedna harfa. Ve dvou skladbách přiběhl týpek a nesl čínský hud. nástroj, který jsem možná kdysi zahlídl ve filmu. Zvuk měl podobný jako housle, ale přesto znělo jinak. Pak přinesla nějaká žena jiný čínský nástroj, který bych popsal jako velký xylofon se strunami.
Po první části následovala 20 min přestávka. Poté se hrálo 40-minutový cyklus skladeb o vztahu matek k dcerám. Dirigent na začátku představil skladbu anglicky a pak čínsky. Během skladeb se pouštělo video, které doplňovaly danou skladu. Občas se tam i něco mluvilo a zpívalo, ale čínsky, takže jsem nerozuměl ani slovo. Co se týče hudby, v této skladbě měla hlavní slovo harfa. Na tu hrála nějaká paní z Šanghaje. Zajímavými hudebními nástroji byly například kameny, nebo miska s vodou. Misku s vodou používali k simulaci deště a pak i k zvuku při ručním praní v potoce. Zvuk byl hodně legitimní.
Při závěrečném, asi 10min tleskání, se dirigent jen ukláněl a žádnou další skladbu nezahrál, což byla trochu škoda, když lidi tak dlouho tleskali. Koncert se mi velmi líbil a asi budu více chodit na koncerty klasické hudby.

Divadlo (je tam ale i koncertní sál) je ten zakulacený barák vepředu

Singapore 3

Sentosa
Ostrov Sentosa je obrovský zábavní park. Myslím, že část je uměle vytvořena. Když jsem byl v Singapuru v roce 2010 (asi), tak jsem tu bydlel. No a teďka jsem se tu byl podívat znova, jak se ostrov za tu dobu změnil. Popravdě ty věci, které jsem viděl, se moc nezměnily, ale buď tam přibyly nové atrakce, nebo jsem je předtím neviděl.
Na ostrov jezdí jednokolejní vlak z obchoďáku Vivo City, což je zase obrovský obchoďák, kde je dokonce i lodní terminál. Protože jsem tam byl o víkendu, tak vstupné se neplatilo. Jinak se platí asi doláč či dva, nic hrozného. Pokud však se chci účastnit jakékoliv z atrakcí, to už stojí výrazně více. Například Universal Studio park tam stojí S$ 74, ale rozhodně doporučuji. Co jsem tam viděl zajímavého, byla vzduchová komora, ve kterém bylo možné vyzkoušet vznášení se. Bylo možné se dívat z venku na ty lidi, co se vznáší, a vypadalo to suprově. Akorát se vznášeli tak minutu a lístek stál 100 doláčů. Snad někdy jindy.
Šel jsem také na pláž. Zatím to byly první pláže, co jsem tu viděl, a ani nevím, zda uvidím jiné. Musím říci, že nic moc. Voda nebyla průzračně čistá a pláž rychle klesala, takže kousek od břehu již byla hloubka jaxvině. Pokud se chcete koupat v Singapuru, tak asi jen v bazénu, na Sentose nemá cenu se koupat. Singapur je spíše přístavem pro nákladní lodě (taky je to 2. největší přístav na světě po Shanghai).

MacRitchie
Příroda v Singapuru je většinou zrekonstruovaná, ale na několika místech lze najít i původní přírodu. Nevím, zda je to tak i v MacRitchie rezervoáru, ale je tam hlubokej les. Abyste to celé prošli, je potřeba si vymezit půl dne. Jakmile se dostanete do lesa, tak musíte projít to celé nebo jít zpátky, v polovině cesty není možnost vyjít ven. Celá trať má tak 12 km.
V lese jsou vidět poměrně velcí motýli, pak také ještěrky. Ale největší aktrakcí celého rezervováru bych řekl, že jsou vopice. V severní části parku jsou všudypřítomní. Občas na cestičkách bývají celé gangy a jen tam sedí a koukaj na vás. Zpočátku jsem měl trochu strach, protože když jsem koukal na jeden z nich, tak vycenil zuby, ale zjistil jsem, že neútočí a jsou v klidu. Takže pokud chcete vidět vopice, je to ideální místo pro pozorování.
Zajímavou atrakcí je visutá most nad pralesy, která je zdarma. Spojuje dva nejvyšší body MacRitchie. Když po ní jdete, trochu je cítit, jak se pohupuje. Most má také dírky v podlaze, aby bylo možné koukat dolů. Také doporučuji.
Kdybych měl příště jet do tohoto rezervoáru, vystoupím na zastávce Flame Tree Pk. Tato zastávka je umístěna blíže vopicím a visutému mostu.

Chinese & Japanese Garden
Čínská zahrada se nachází poměrně daleko od centra města, až u stanice Chinese Garden na zelené. Ale díky tomu, kde bydlím, je to zase kousek ode mě. Vstup do zahrad je samozřejmě zdarma. Je to pěkná zahrádka s čínskou věží u vstupu, která bohužel byla v rekonstrukci v době, kdy jsem tam šel. Nachází se tu také jezero s dvěma věži, na které můžete jít a porozhlídnout se. Krajina vypadá jak z filmů o staré Číně. V jezeře plavou mnoho želv a občas i nějaká velká ještěrka. Je tu také zahrada s různou zeleninou.
Japonská zahrada se nachází přes most od čínského. Architektonický styl zahrady je trochu jiné, mají tu typické japonské brány, které oddělují posvátná místa (chrámy) od obyčejného světa. Také jsou tu takové malé lampiony, klenuté dřevěné mosty a nechybí ani bonsai. Prostě typická japonská zahrada.

Pracující důchodci a postižení
Pokud tu jdete do fast foodů nebo do food courtu, uvidíte tu mnoho pracujicích důchodců. Třeba v McD běžně vytírají a uklízejí táce důchodci a mladí prodávají na kase nebo vaří. Důchodci také uklízí nádobí ve food courtu a vytírají stoly, nebo chodí s vozem obsahující pití nebo dim sum a prodávají. Podobně je to u postižených, kteří často prodávají ubrousky, protože papírové ubrousky se tu nerozdávají jako v ČR. Zajímavé je pozorovat (nebo nezpozorovat), že tu nejsou ŽÁDNÍ žebráci. Za tu celou dobu jsem neviděl ani jednoho žebráka. Ani v centru města, ani v bohatých čtvrtích a ani v chudších čtvrtích. Všichni makaj. I postižení a důchodci se musejí ohánět, aby vydělali na živobytí. A tak to má bejt.

Výhled na město zdarma v ION
Pokud chcete vidět z výšky město, je tu možnost využít zdarma observation deck (vyhlídka) v obchodu ION. Je ve výšce 218m. Není to sice nejvyšší bod ve městě, ale za ty prachy to stačí. Vyhlídková místnost je celá zaskleněná, což je možná nevýhoda. K vyhlídce se musíte dostat skrz obchodní centrum ION Orchard, což je další ze zdejších obrovských obchodních center. Zabloudíte tu velmi snadno, protože tento obchoďák je spojen s dalšími 2 obchodními centry a se stanicí metra. K vyhlídce je nejjednodušší cesta přes výtah do 4.patra, u kterého je napsané ION Sky. Do ION Sky však musíte přestoupit na speciální výtah. Protože ION Sky je zároveň propojený s restaurací a barem, je u vchodu do výtahu recepce, ale můžete normálně projít. A pak už trololo nahoru na vyhlídku.

Rychlý(?) internet
V místě, kde bydlím, by měl být poměrně rychlé internetové připojení (optické). Myslel jsem, jak to bude oproti Česku super rychlé, ale opak je pravdou. Rychlost byla malá, naměřil jsem na dsl.cz jen okolo 2Mb download. Také české stránky se načítaly o dost pomaleji než v ČR. Ale youtube na HD rozlišení se stahovalo docela rychle. Dnes jsem zkusil naměřit rychlost na mezinárodním webu, které zohledňuje i lokaci. Rychlost byla o více než 15x vyšší než předtím. Takže pokud chcete tu koukat na české weby, budete muset se smířit s pomalejším internetem. Naopak mezinárodní stránky, které zohledňují i vaší lokaci, budou stále svižné (např. youtube, google apod.).

Singapore 2

Mladá Mona Lisa v Arts House

O víkendu v sobotu jsem zašel do galerie, která se nachází za parlamentem Singapuru v centru města. Vystavoval se tu totiž obrázek mladé Mona Lisa (vynechám skloňování). Výstava velmi zajímavě a poutavě poučovala o původu obrázku Mona Lisa. Odhaluje některé věci, které jsem dříve netušil. Víte, že na obrázku je vidět kousíček sloupu, která však nemá stínování. V době, kdy žil Leo da Vinci, to byla neodpustitelná chyba. Takže se spekuluje o tom, že ten sloup nenamaloval Leo, nýbrž nějaký jeho student podle jiného obrázku, toho původního. A ten původní zobrazuje Monu Lisu, která je ale asi o 10 let mladší. Také se dochovalo mnoho záznamů o tomto původním obrázku a i náčrt tohoto obrázku od Rafaela (ten z Želví nindži). Mysteriozní výstava jak kniha od Dana Browna.

Výstava trvala asi hodinu a půl a na konci výstavy uvidíte zmíněný obrázek v originále. Jinak na celé výstavě byly jen kopie obrázků. Určitě ale stojí za to se jít podívat, pokud máte cestu kolem.

Singapurské zoo

Zoo v Singapuru je docela známé po světě. Do zoo většinou nechodím, když pobývám někde krátkou dobu, ale protože tu jsem dlouho, tak jsem zašel, protože na Couchsurfingu někdo dal událost jít do zoo. Nakonec se té zoo události zúčastnili já a ještě jedna holčina z Austrálie, event jaxvině.
Sešli jsme se na snídani s orangutány, což je tutová turistická atrakce. Tato sranda stála 33 doláčů. Co jsem za ty peníze dostal, byla vydatná snídaně formou švédských stolů a možnost se vyfotit s orangutány a hadem. Taky jsem toho využil. Snídani jsem si dal docela dost, ale holčina z Austrálie si dala neuvěřitelně a ještě si něco vzala s sebou do kabelky. Orangutáni přilezli sami odněkud z výšek a pak tam seděli a chovatelé je krmili. Když jedli, tak jsme měli možnost se s nimi vyfotit. A když dojedli, tak zase odfrčeli po svém někam do hajzlu.

Jinak zoo je velmi zajímavě udělaná. Mnoho zvířat tam pobíhali volně. Příkladem jsou malinké a divně vypadající opice, lemuři, netopýři, ptactvo, motýli. Tyto zvířata jsou ale klidná, o nic nežebraj a neútočí na lidi. Velká zvířata jako lvi či tygři a sloni jsou držena mimo dosah lidí, ale měla docela dost prostoru, žádná klec. Bylo tam také show zvířat, kromě běžného krmení třeba i akce s lachtany (tam jsem nešel) nebo s vopicemi, papoušky a tak (nic moc, spíše pro děti). Krmení bylo naopak zajímavější. Viděl jsem krmit třeba lva.

Zoo nabízí i jízdu po vodě (je tam obrovské jezero), kdy můžete vidět nějaká další zvířata, nebo noční safari. Tyto atrakce však stojí stejně jak vstupenka do zoo, takže jsem toho prozatím nevyužil. Třeba někdy příště.

Thaipusam

Podivný název je označení pro hinduistický svátek, který se konal i zde v Singapuru. Je tu totiž hodně Indů a mají i dokonce svou vlastní čtvrť Little India. Na netu jsem našel, že se tu má konat jejich svátek a v rámci toho má být průvod, tak jsem se zašel podívat. Průvod jsem viděl, ale byl poměrně malý a pod mé očekávání. Zaujali mě propíchaný lidi, kteří šli v průvodu. Propichovali si třeba tváře nebo záda, aby tam mohli mít všelijaké ozdoby. Nevím, co to má symbolizovat. Ženy v průvodu měli tradiční indické kroje a na čele tečku a.k.a. třetí voko, což bylo také zajímavé vidět na vlastní oči. Šli a občas něco zařvali, čemuž jsem nerozuměl (ale neřvali Hare krišna, hare hare hare). Doprovod jim dělala hudba z přenosného rádia, některé ženy si i něco psali na telefonu (nevím, jestli fotili selfie), což mi připadlo trochu divné a duch průvodu se trochu vytrácel.

Po cestě Indové a Indky rozdávali zdarma pití. Měli tam 3 typy - normální vodu v lahvi, džus (nejspíš) a divné mléko. Vyzkoušel mléko a byl to kekel. Mléko bylo slané a kořeněné a plavali v něm nějaké listy. Nicméně jsem ten kekel vypil až do dna, protože mi bylo blbý vylít v indické čtvrti. Indické mléko tohoto druhu už nikdy více. Pozor na indická mléka.

Vysoké školy v Singapuru

Za tu dobu, co tu pobývám, jsem se byl podívat do dvou vysokých škol. Jedna z nich je National University of Singapur, což je asi nejlepší VŠ tady a možná i v Asii. Při procházce touto školou jsem zjistil, jak je její campus veliká. Když jsem se domníval, že v Austrálii v UQ je velký campus, tak jsem se zmýlil. Tady je ještě větší. Procházel jsem se jen v severní části campusu, ale odhaduji, že bych musel jít půl hodiny, abych ho prošel z jedné strany na druhou. V campusu mají různé fastfoody a restaurace pro obědy. V jedné, kde jsem byl, dávali studentskou slevu všem, takže předpokládám, že ceny budou nižší než běžně.
Dále jsem navštivil i Nanyang Technical University. Tato škola leží na okraji města. Její campus je asi stejně velký. Jezdí tam zdarma autobus, takže asi si dokážete představit velikost campusu. Přestože škola má v názvu Technical, není to jen o technických oborech. Jsou tam i ekonomické a sociologické obory. V rámci mé návštěvy školy jsem zavítal i na kytarovou akci školy. Líbilo se mi to, studenti hezky hráli. V této škole jsou prý 4 food courty. Jeden food court má asi 15 různých stánků s jídlem a pitím, takže výběr je tu veliké. Dal jsem si jídlo, které stálo S$ 3,5 (1 doláč = 18,3 Kč). Jídlo bylo stylem Subway, kdy jste si mohli vybrat z několika ingrediencí, které si dáte s rýží, např. kuře, různé druhy zeleniny, vepřové atd.
Mimochodem, ve škole funguje eduroam. Bohužel už nejsem student, takže jsem se nemohl připojit.


Jiné zajímavosti:

• Jednoho dne pršelo. Ten den jsem se zrovna vydal do centra města. V centru města okolo řeky v Clarke Quay (čti [ki:]) jsou kamenné lavičky, na kterém se dá hezky sedět a koukat na řeku. Lavičky však byly poměrně mokré, protože pršelo. Chvilku sedím na lavici, která je mokrá jen trochu. Najednou vidím dědu, který nese hadřík a vytírá každou lavičku, aby byla suchá. A že těch laviček tam je. Když to vytřel, tak začlo znovu pršet.
• Jak jsem se už zmínil, jezdí tu dvoupatrové autobusy. Nedávno jsem si ještě všiml, že u schodů do druhého patra mají displej s počtem volných míst ve druhém patře. Docela užitečná věcička.
• V potravinách používají místo papírových cenovek elektronické displeje, takže asi šetří papíry. Za to nešetří igelitkami, které dávají zdarma. A pokladní vám také naskládá jídlo do těchto igelitových tašek zdarma.
• Všechny reklamní bilboardy, které jsou u autobusových zastávek, mají u sebe NFC čip s QR kódem. Bohužel nevím, k čemu to je, protože nemám smartphone.