Po dvou a půl měsících v Mnichově shrnu mé první zkušenosti s životem tady s životem v Praze.
Výhody:
Skoro všude tu jsou cyklostezky. Lidé tu hodně jezdí na kole, skoro bych to přirovnal k Nizozemsku. Když půjdete po městě, všude vidíte zaparkovaná kola. Řidiči aut také s koly počítá, takže jsou ohleduplnější a častěji mě i pouští v místech, kde by v Praze řidiči nejspíš nepouštěli. Co se týče krádeží, zatím mi kolo ani nic z něj neukradli, a to i přesto, že nechávám denně celý den venku i s příslušenstvím. Když jezdím do práce na kole, cesta mi trvá jen 12 minut, což je skoro 2x tak rychleji než pomocí MHD.
V práci máme docela mezinárodní prostředí. Je nás tam asi 30 lidí, ale pokrýváme všechny obyvatelné kontinenty na světě. Kromě Němců jsou tam lidi ze Slovenska, Maďarska, Itálie, Ruska, Ukrajiny, Indie, Egypta, USA, Austrálie, Indonésie, Guatemaly, Brazílie a já reprezentuji 2 státy :D. Většina tu žijí už déle a umí německy, je tu ale i pár lidí včetně mě, kteří se moc německy nedomluví, takže hlavním jazykem v práci je angličtina. V celé firmě je nás okolo 70 lidí a 28 národností, což je docela dost. V ČR jsem se s žádnou takovou firmou nesetkal, i v České spořitelně pracovali převážně Češi, sem tam nějací jiní Evropani, ale tím to hasne.
Když jdete po ulici, častěji tu potkáte cizince (nebo aspoň dotyčný se tak tváří). I muslimů je tu více než v ČR, a to včetně těch zahalených, ale že by tu byly nepokoje nebo teroristické útoky, nepřipadá mi to tak. Osobně mám radši mezinárodní prostředí, takže mně to vyhovuje.
MHD je tu docela kvalitní a síť metra je poměrně hustá. Zastávku metra mám hned pod barákem, takže si nemůžu stěžovat. V porovnání s Prahou je ale Praha o dost lepší, i když nemá 8 linek metra. Třeba na metro mimo špičku čekáte 10 min, a to i normálně během dne, ne jen pozdě večer. A metro je asi nejrychlejší dopravní prostředek, takže na busy nebo tramvaje se čeká i déle. Některá metra jsou trochu hezčí než ty pražské, ale celkově pražské metro vypadá lépe. Na druhou stranu zastávky jsou zde hezčí než v Praze.
Mám dojem, že celkově je Mnichov čistější než Praha. Nevidím tu tolik nedopalků ani stop po žvýkačkách. Trávníky mají méně hoven, možná také proto, že tu není až tolik psů jako v Praze. Také jsem tu prozatím nezažil žádný smog, i když aut je tu nespočet a zácpy jsou na denním pořádku. Praha je ale o dost starší než Mnichov, možná proto působí tak ošuntěle. Tady hodně baráků bylo zbořeno během války a stavělo se znova.
Lidé na kole i pěšky dodržují semafory trochu více než v Praze :) V Praze chodci i cyklisti často kašlali na zeleného panáčka, a to hlavně v místech, kde se napojuje menší vedlejší do hlavní. Například když jedu na kole, jezdím okolo centrály BMW. U vjezdu do garáže je semafor. Cyklisti tu zastavují, i když často vidí, že nic nejezdí.
Bydlím hned u super parku, pro mě asi nejlepší parčík tady :) Nebyl jsem zatím v mnoha parcích, ale Olympijský park je úplně stvořený pro běhání. Nejsou tam hluboké lesy ani rádoby divoká příroda. Jsou tam posekané trávníky a asfaltové cesty pro chodce i cyklisty. Je tam samozřejmě olympijský stadion + miliony sportovních zařízení (za prachy). Uprostřed parku je poměrně veliké jezero. Pod mým barákem mám potraviny, restaurace, pekárnu, bankomat atd.
Převážná většina obyvatel Mnichova mluví slušně anglicky. Velká část mluví dokonce perfektně. Nedávno za mnou přišel docela starý pán tak 65 let. Začal povídat něco německy. Když jsem mu řekl Ich spreche nicht gut Deutsch, tak začal perfektní angličtinou hovořit. Nebo jak jsem tu sháněl byt, tak malej klučina (asi tak 5 let) zkoušel na mě anglicky. Nakonec nedokázal říct to, co chtěl, ale zvládl říct: Sorry, neumím to říct anglicky.
Nevýhody:
Umět německy, tak by se mi tu žilo lépe. I když v práci je oficiální jazyk anglina, tak dost lidí umí německy (i ti cizinci), takže se často mezi sebou baví německy a pak tomu nerozumím :D Nebo když ve výtahu sousedé na mě promluví, také často nerozumím, tak jen kývám hlavou nebo říkám "Ja". Minule se mi ale nějakej pán na něco ptal, tak jsem mu i trochu odpověděl.
V Německu funguje organizace s názvem GEMA, která dohlíží docela striktně na autorská práva. Proto často hudební videoklipy na youtube nelze přehrát nebo až s velkým zpožděním. Často to bývá u nových songů. Nedávno jsem se chtěl podívat na nový videoklip od Taylor Swift a nešlo. Až po měsíci jsem vyzkoušel znova a pak to šlo. Podobně to bylo i se staršími klipy od ní. Navíc jste ty nepovolené klipy vůbec neviděli v nabídce videí v profilu uživatele, takže to vypadá, že neexistují. Zákaz se neomezuje jen na zahraniční videa, ale i na některé české hudebníky. Nechápu, jak to chodí a komu tím pomohou.
Ubytování je tu dražší než v Praze a najít za rozumnou cenu kvalitní ubytování je velmi těžké. Já jsem našel jen kvalitní ubytování, ale cena je dosti vysoká :D Při hledání ubytování se požadují docela dost věcí, namátkou reference od předchozích pronájimatelů, výpis o bezdlužnosti v Německu, pracovní smlouva, záloha ve výši až 3 měsíců... A i kdybyste dodali všechny tyhle papíry, vůbec nemáte vyhráno, protože zájem o kvalitní byt za dobrou cenu je obrovský. V současném bytě mám v plánu chvíli pobýt a pak zkusit najít něco levnějšího, až to tu budu znát více.
MHD je tu horší jak v Praze. Sice je tu asi 8 linek metra, ale jezdí v intervalu 7-10 min. To v Praze ne, tam jsou intervaly přes den i 2 minuty, o víkendu třeba 7 min. Tady je často interval 10 min klidně v dobu, kdy v Praze je běžné 3 minuty. Také lístek stojí hodně a systém lístků docela komplexní. Za jednu normální jízdu platím 2,7 euro. Takže pokud chci jet do centra a zpátky s MHD, tak 5,4 euro v hajzlu (v přepočtu cca 150 Kč). Měsíční tu vyjde tak na 60-70 euro, což je dost. A myslím, že na delší dobu než měsíc nemohu koupit lístek. To v Praze za roční lístek dáte 3650 Kč, což je krásná cena za tu kvalitu. Proto jezdím na kole nejen z peněžních důvodů. Je to rychlejší a flexibilnější než MHD. Každopádně co se týká poměr cena/kvalita MHD, je Praha na prvním místě ze všech míst na světě, kde jsem byl.
Stravovací návyky lidí u nás v práci je jiné než na co jsem byl zvyklý v ČR. Tam většina lidí chodila přes oběd do restaurace na polední menu. Tady půlka si vaří nebo si nese vlastní jídlo z domu a ohřívá, pak jí v kuchyni u velkého stolu. Zbytek chodí do potravin koupit si nějakou housku nebo sendvič nebo něco podobného, a nebo chodí do blízké jídelny, kde vaří takové typické jídlo z menzy. Kvalita nic moc, ale za to poměrně levné ceny (za jídlo a pití se lze vejít do 4 eur). Když už jednou za čas jdeme do restaurace, tak NIKDO si tu nedává pivko k obědě. Nikdy jsem neviděl, že by si objednali pivo k obědu. V ČR když si nedávám pivo k obědu, tak jsem ojedinělý případ.
Pracovat ve větší firmě také znamená deadliny, což nemám moc rád. I když teď jsme jeden deadline stejně nesplnili a nic se nestalo, tak za poslední týden jsme často museli pracovat přesčas hodinu až dvě. Je pravda, že předtím jsem zase jezdil domů o půl hodiny dříve asi měsíc po sobě, ale nemám rád, když se musí pracovat přesčas, protože je potřeba dokončit něco do dalšího dne.
Daň a pojištění je tu strašně vysoké oproti živnosti v ČR. Z platu mi vemou 40%. Kromě standardních druhů daní se tu platí i solidární daň pro lidi z východu (Východní Německo). Pak ještě můžete přispívat za náboženství, pokud se přihlásíte k nějaké víře (což jsem neudělal).
