Včera jsem se přestěhoval na trvalo do Mnichova. Převzal jsem úspěšně byt, i když pán, který mi měl předávat, přišel pozdě asi o 20 min oproti domluvě a ani se neomluvil. Tolik k německé pünktlich. Za to, že tu bydlím asi 4 dny před začátkem nájmu (měl jsem mít od 1.9.2015), tak mi také naúčtoval odpovídající cenu. To mě trochu zklamalo, protože jsem si myslel, že to budu mít pár dní zdarma.
Zajímavé je, že odpadky se hází do takové roury, které možná znáte z amerických filmů. Ta roura pak vede nejspíš do koše. Výhoda je v tom, že roura vede celým barákem, což znamená, že stačí vyjít ven ze dveří bytu a dojít k jiným dveřím na tom samém patře a vyhodit odpadky tam. Také tu nemám pračku ani sušičku, ale je k dispozici pro celý barák. Jedno praní vyjde na 2 éčka.
Hned pod barákem mám k dispozici supermarket Tegelmann, který je otevřen kromě neděle do 20:00, takže docela pohoda. Můžu v domácím oblečení a v pantoflích nakráčet nakoupit. Takový komfort jsem dosud neznal. A hned vedle je obchodu s pitím, od všech druhů nealko po alko, a metr od něj je zeleninářství. Takže všechny základní potraviny blízko. Kdybych se chtěl najíst v restauraci, tak zase pod barákem je hned vietnamská restaurace, metr od něj nějaké Turecko, 10 kroků od baráku je zase nějaká pizza a 10 kroků na druhou stranu se nachází pekařství. A 7 kroků je jedna banka, za rohem je pak pošta a v ní druhá banka. Pak je tu ještě lékárna, kavárny, bary, květinářství, trafika, prodejna mobilů, kadeřnictví a masáž. Prostě pod barákem mám vše potřebné.
Mnichov je placka a má kvalitní infrastrukturu pro kola, srovnatelná s Nizozemskem. Takže jsem si vzal a kolo a skvěle a rychle se tu jezdí. Osobně to mám asi 2x rychlejší na kole do práce než s MHD, i přesto, že mám metro hned pod barákem. A také je to levnější.
První věc, kterou jsem si tu zařídil, byla SIM karta, protože jsem to měl hned u domu. Koupil jsem si nějakou random SIM kartu od společnosti Lebara. Má to bejt virtuální operátor, nejspíš asi turecký nebo něco takévého. Je to v podstatě jedno, protože ceny jsou stejné pro předplacené SIM karty. Hovor stojí 9 centů/min v Německu.
Jak další jsem zajel do úřadu se zaregistrovat bydliště (Einwohnermeldeamt). Jdu tam asi hodinu a půl po otevření a bylo tam plno lidí a ještě bylo hic. Vyfasoval jsem číslo 88 a na tabuli teprve svítila číslovka 42. Tak jsem odešel do kanclu se optat na nějaké věci. Vrátil jsem se za 2 hodiny a svítilo tam 76. Hodinku jsem si ještě počkal a šel jsem na řadu. Registrace je poměrně jednoduché. Ukázal jsem jim pas a občanku a nájemní smlouvu, na pár věcí se mě zeptali a pak mi dali registraci.
Poté jsem zašel do banky, která se nachází hned pod barákem. Jmenuje se Sparkasse a má logo podobnou jak Česká spořitelna, asi je také součástí Erste Group. Mají k dispozici 2 druhy účtů. Jeden z nich je za poplatek asi 5 euro měsíčně, za to máte 24-hodinový support zaměstnanců. Mohou za vás zadat platby atd. Jinak se totiž musí platit, a to je případ druhého typu účtu. Tento účet je zdarma, pokud vám tam měsíčně chodí nad 1500 euro, ale pokud chcete, aby za vás zaměstnanci banky provedli nějakou operaci, tak platíte 2 eura. Samozřejmostí jsou výběry z bankomatu zdarma a karta. U pobočky, kde jsem založil účet, obsluha uměla anglicky, tak mi trochu pomohli i se smlouvou. Každopádně není nic příjemného podepisovat smlouvu, když ničemu nerozumíte a musíte věřit zaměstnanci banky, ale snad to bude ajt.
Ještě mi zbývá zaregistrovat se u pojišťovny a pak získat daňové číslo. To vše mohu udělat přes internet, ale u pojištění je potřeba podepsat a oscanovat to, což nemohu, protože nemám k dispozici tiskárnu ani scanner.
Žádné komentáře:
Okomentovat